Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

Na italský western lze nahlížet z rozmanitých interpretačních pozic, přičemž za dlouhá léta jeho formování a velké divácké popularity již prošel mnoha odbornými analýzami i popularizačními výklady.

Historie Brna je silně spojena s osudy rodin textilních továrníků, kteří na konci 19. a v první polovině 20. století významným způsobem ovlivnili tvář města. Ne nadarmo se Brnu přezdívalo „moravský Manchester“. Z odkazu minulých generací rodin Tugendhatů, Löw‑Beerů či Stiassni Brno těží i v současnosti. Vila Tugendhat je emblematickou památkou, na kterou se jezdí dívat návštěvníci z celého světa, a skutečnými architektonickými perlami jsou i nedávno zrekonstruované vily Löw‑Beer a Stiassni.

Löw‑Beerové vždy chodí pozdě. Od doby, kdy roku 1938 opustili Československo, je přítomnost vždy o krok před nimi. Máte se s nimi setkat v hospodě, a oni dorazí o deset, dvacet nebo i třicet minut později. A tak zatímco stojíte osaměle u baru, jen ve společnosti půllitru piva a barových hodin, začne vám pomalu docházet, že tak jako existuje greenwichský čas, existuje také čas löw‑beerovský. Členové Löw­Beerovy rodiny už nějakou dobu nejsou příliš v souladu s časem, který ukazují jejich hodinky, a s historií, která se kolem nich odvíjí. 

Daniel Low­‑Beer žije v Ženevě a pracuje jako lékař při Světové zdravotnické organizaci. Je pravnukem Arnolda Löw­‑Beera, majitele rozsáhlého textilního komplexu v Brně a Brněnci.

V roce 2014 publikoval americký historik Stephen Kotkin knihu Stalin: Paradoxes of Power, 1878–1928 (Stalin: Paradoxy moci, 1878–1928

Francouzský filosof, teolog, spisovatel a dramatik Fabrice Hadjadj pochází z Nanterre a po rodičích má židovsko­arabské kořeny. V mládí se profiloval jako ateista, anarchista a nihilista. V necelých třiceti letech konvertoval ke křesťanství a dnes je aktivním členem katolické církve. Je ženatý s herečkou Siffreine Michelovou, s níž vychovává osm dětí.

V prosinci 2018 se v kyjevském chrámu svaté Sofie sešlo shromáždění, na kterém vznikla Pravoslavná církev Ukrajiny (PCU), jež v lednu obdržela od konstantinopolského patriarchy Bartoloměje autokefalitu neboli nezávislost. Naplnil se tak sen ukrajinských vlastenců, usilujících o to, aby Ukrajina měla vlastní, na Moskvě nezávislou pravoslavnou církev. K triumfu však měla celá událost přece jen daleko.

Když se 12. srpna 1941 na moři setkali Churchill s Rooseveltem a vydali Atlantickou chartu, v níž se zasazovali o národní sebeurčení prostřednictvím svobodně vyjádřeného přání všech národů, Hitler a jeho ministr zahraničí, Joachim von Ribbentrop, si uvědomili, že musejí nabídnout nějakou alternativní vizi. Německo si podmanilo celou Evropu a nyní na všech frontách rychle a zdánlivě nezadržitelně postupovalo k Moskvě.

Následující text je ukázkou páté kapitoly z připravované knihy Konzervatismus dnes: politika, společnost a zdravý rozum v době nerozumu.