Čekání na Hitlera

V roce 2014 publikoval americký historik Stephen Kotkin knihu Stalin: Paradoxes of Power, 1878–1928 (Stalin: Paradoxy moci, 1878–1928), první svazek zamýšlené trilogie o Stalinovi, jeho životě a době. V roce 2017 vydal druhý svazek Stalin: Waiting for Hitler, 1929–1941 (Stalin: Čekání na Hitlera 1929–1941). První část rozhovoru s tímto autorem (Kontexty 1/2019) byla zaměřena na kolektivizaci a Velký teror, v této části se otevírá téma vztahu Stalina s Adolfem Hitlerem.

Peter Robinson: Hitler se stal kancléřem v roce 1933. A během několika měsíců bylo zřejmé, že Německo se znovu vyzbrojuje a je agresivní. V knize Stalin: Waiting for Hitler píšete: „Stalin provokoval západní mocnosti, ale vůči Hitlerovu Německu se choval podbízivě. Ale rovněž se obával, aby se k antisovětské koalici nepřipojilo nacistické Německo. Výsledkem byl jakýsi pas de trois mezi Chamberlainem a Velkou Británií, Hitlerem a nacistickým Německem a Josifem Stalinem, který se pak ve skutečnosti stal bojem mezi Chamberlainem a Stalinem o získání Adolfa Hitlera.“ Po velkou část třicátých let pak Stalin a Chamberlain soutěžili o Hitlerovu přízeň. Vysvětlete toto tvrzení trochu podrobněji.

Stephen Kotkin: To se musíme krátce vrátit zpět k Versailleské smlouvě z roku 1919. Nebyla to jediná smlouva, ale byla to nejdůležitější smlouva z první světové války. A tato smlouva představovala pro Německo, jež v ní bylo označeno za agresora a původce války, těžký trest. Německo muselo zaplatit náhrady škod a bylo na něj uvaleno mnoho restrikcí. Nemohlo mít velkou armádu. Nemohlo dělat to a ono – Sovětský svaz nebyl v této smlouvě smluvní stranou. Sověti nebyli k jednáním o smlouvě ani přizváni. To bylo něco neobvyklého. Poprvé od časů Bismarcka, od sjednocení Německa, byly jak Německo, tak Rusko na lopatkách. Proto mohli Britové a Francouzi spolu s Američany vnutit tuto Versailleskou smlouvu Německu bez jakékoli účasti Ruska. Tato smlouva nemohla přetrvat. I když Britové a Francouzi měli vůli ji vynucovat, jednou muselo dojít k tomu, že se Německo nebo Rusko opět zvednou a stanou se mocností. A k tomu opravdu došlo v obou případech – Německo a Rusko, už jako Sovětský svaz, se staly velmocemi během jedné generace. (…)