Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

Napsat stať o Pierru Bonnardovi jsem plánoval dlouho, ale čekal jsem na nějaký silnější podnět, až uvidím pohromadě větší soubor jeho obrazů. Stalo se tak nedávno na výstavě Pierre Bonnard: The Colour of Memory v londýnské galerii Tate Modern.

Osudy Kubištova Paridova soudu se dotýkají důležitých aspektů vývoje české společnosti v mezi­válečné a poválečné éře. Na jeho příběhu sledujeme tehdejší rozvíjející se výstavní aktivity v návaznosti na fungování uměleckého provozu u státních i soukromých galerijních institucí a polemiky ohledně jejich poslání.

Victor Davis Hanson zaslouženě patří mezi nejuzná­vanější americké historiky současnosti.

Když jsem byla před časem požádána redakcí Kontextů o příspěvek do rubriky, v níž se autoři dělí se čtenáři o pocity z četby těch, co vládnou uměním řeči vázané, opanována vlastní ješitností jsem přikývla. Pro mě z toho vyplynulo, že v očích redakce jsem jemnou duší, pro niž je četba poezie přirozeností.

V proměnlivé srsti dní
to dosud praská málem
jiskří K probíraným tématům
patří tloustnutí a vlhko modř

…

Letos uplynulo tři sta let od narození českého básníka, jezuity a křesťanského misionáře Frid­richa Bridela. Studoval v Praze a v Brně, na kněze byl vysvěcen v roce 1650, poté byl jeho život spjat s Klementinem, pracoval v čele klementinské akademické tiskárny. Začal také působit jako misionář, zejména ve východních Čechách, zemřel na mor při službě nakaženým v Kutné Hoře.

V knize Boj s démonem, jedné z jeho tří studií o typologii autorů, popisuje Stefan Zweig tři literáty, Hölderlina, Kleista a Nietzscheho, z nichž každý byl posedlý svým démonem či vnitřním duchem.

Milý Františku,