Ty jsi sladkost, a já jed… Fridrich Bridel (1619–1680)

Ty jsi sladkost, a já jed… Fridrich Bridel (1619–1680)

Rozhovor s Hanou Bočkovou
Jiří Hanuš

Letos uplynulo tři sta let od narození českého básníka, jezuity a křesťanského misionáře Frid­richa Bridela. Studoval v Praze a v Brně, na kněze byl vysvěcen v roce 1650, poté byl jeho život spjat s Klementinem, pracoval v čele klementinské akademické tiskárny. Začal také působit jako misionář, zejména ve východních Čechách, zemřel na mor při službě nakaženým v Kutné Hoře. V tomto čísle si chceme připomenout nejen jeho život, ale především jeho pozoruhodné dílo. O rozhovor jsme požádali Hanu Bočkovou, docentku Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, která se dlouhodobě věnuje starší české literatuře. 

Jiří Hanuš: Začněme „objevením“ Bridela pro českou literaturu. Měl jsem za to, že objevitelem Bridela je Josef Vašica, ale všiml jsem si, že něco již předtím publikoval Anto­nín Podlaha. Komu tedy přísluší titul „objevitel“?
Hana Bočková: Historie objevování Fridricha Bridela je ještě trochu starší; ponecháme­‑li stranou oceňující soudy jeho generačních druhů i nástupců především z řad Tovaryšstva Ježíšova, zmiňují se o něm už obrozenští vědci – F. M. Pelcl, poté i Josef Jungmann, ovšem s nepřesnostmi; ty najdeme i u dalších, jako byl např. Josef Jireček. Antonín Podlaha se Bridela dotknul ve studii opravující životopisná data starších spisovatelů (1895) i ve svých Dějinách kollejí jesuitských v Čechách a na Moravě (1914), soustředil se však jen na jeho misijní činnost. Teprve Josef Vašica ve statích, které pub­likoval ve 30. letech 20. století na stránkách časopisů AkordŘád, představil modernímu čtenáři Bridela jako básníka. Čestné označení objevitele tedy náleží jemu, nebylo by však spravedlivé pominout další badatele, především S. Součka, A. Nováka, Z. Kalistu, V. Bitnara a V. Černého, kteří se tehdy na „objevu“ Bridela i české barokní literatury spolupodíleli. (…)

Koupit

Objednejte si předplatné časopisu za zvýhodněnou cenu.