V srsti

V proměnlivé srsti dní
to dosud praská málem
jiskří K probíraným tématům
patří tloustnutí a vlhko modř
i letní život nemocnic
O tloustnutí se dnes hodně mluví trochu remcá
a ovšem úmorně diskutuje v hloubi nejskrytějších faldů města
pouze tu a tam se prostě jen tiše tloustne
někdy – je­‑li dost vlhko – spíš zapařeně bobtná a duří
z obýváků a výčepů po městské okraje
Ty jistě zas znamenají loučení prchavé okraje vaše povlovné klouzání
mimo dosah nakonec smaže i vrásky let na prknech
vzadu za barákem Celá nevěrná předměstí táhnoucí podél nemocnic
snad prostě k vypleněným lesům
snad – podle jiných – až k únorové výspě dalšího přestupného roku
(Radši se ani neptat dospěje­‑li to tam jen co rozlitá
tajná rezerva nebo co nezadržitelně šířená
osudná ztráta)
V noci to se ví se všechno zas stahuje do domu rokujeme tu na rozmlácených tajných umývárnách
jen mezi nájemníky a proletáři nad půlitry kde plavou výhružně v pivu černé keříky
spečených vypálených sirek jediné dost zatvrdle ohavné denní zbytky
hodné toho jména

(…)