Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

Básník Milan Děžinský na obálce své nové sbírky Hotel po sezóně (Host 2020) píše, že jde o knížku, kterou nikdy neplánoval.

Poslední portrét slavného spisovatele, poslední fotografie zachytila Stifterovu podobu už těsně před smrtí. Sedící muž připomíná spíše bludný balvan ztracený v hlubinách šumavských pomezních hvozdů než živého člověka. Jako by ze Stiftera už vyprchala jakákoliv vůle a on už netouží po ničem jiném než spočinout na místě, kam došel, kam se jako balvan dovalil. Jako by tento člověk zkameněl a proměnil se v součást přírody, kterou důvěrně znal a uměl i popisovat ve své próze. Pohled je už nepřítomný, bývalou píli naznačuje poněkud vysunutá čelist, odznak odhodlání.

Snímek Popírání holokaustu režiséra Micka Jacksona nezapře hollywoodské ideové schéma, kterému se podřizují detaily. Mladá, cílevědomá americká historička, vynikající ve svém oboru a vyznávající emancipované krédo, porazí v soudním procesu staršího, nevzhledného popírače holokaustu.

Evropa se v současnosti nachází uprostřed zásadní krize způsobené příchodem milionů migrantů, uprchlíků a žadatelů o azyl, převážně z Blízkého východu, ale také z některých částí severní Afriky. V několika posledních letech dosáhly jejich počty mimořádné výše.

Cambridgeský historik, odborník na německé moderní dějiny, se ve druhé polovině devadesátých let, kdy na Západě vrcholil vliv postmoderny, odhodlal napsat „smiřující práci“. V ní chtěl sice uznat určitá pozitiva tohoto mainstreamového směru, který mohutně znejistil historiky zejména v oblasti epistemiologické, na druhé straně chtěl ukázat jeho hranice a vnitřní rozpornosti.

Historik Richard J. Evans se narodil v roce 1947 ve Woodford Wells ve Velké Británii. Studoval v Oxfordu (Jesus College, St. Antony College) a v německém Hamburku. Pracoval na univerzitě v Cambridgi, v současné době působí na Gresham College v Londýně.

V uplynulých měsících jsme si mohli přečíst velké množství vzpomínek na Sira Rogera Scrutona, který zemřel v lednu letošního roku.

Když si dnes člověk prohlíží některé nevzhledné či přímo bizarní betonové stavby moderní architektury, nejspíš ho napadne: Co tím proboha architekt sledoval? Vždyť je to tak ošklivé a frustrující, že ten člověk musel být nepříčetný nebo přinejmenším esteticky postižený!

Lze s jistotou říci, že jméno Bauhaus je dnes v České republice známé velké většině lidí. Nicméně pouze asi tak jedno, možná dvě procenta z nich spojují Bau­haus nejenom se švýcarským obchodním řetězcem se zbožím pro domácí kutily, dům a zahradu, ale také s německou modernistickou školou designu a architektury z doby po první světové válce.

V polovině května uplynulo rovné století od narození Karola Wojtyły, který 16. října 1978 poté, co byl v osmém kole konkláve zvolen římským biskupem – papežem, přijal jméno Jan Pavel II. Přestože byl na vatikánské poměry neobyčejně mladý – ve svých osmapadesáti letech byl od volby Pia IX.