Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

Do rusko-ukrajinského konfliktu patří i spory o bohatýra Ilju Muromce a jeho odkaz. „Je náš,“ tvrdí o mytologickém hrdinovi ruských bylin Ukrajinci. „Ne, nikoliv, je náš,“ kontrují Rusové. Na první pohled je spor o bylinného bohatýra absurdní a historicky vlastně neřešitelný. Pomineme-li skutečnost, že jde o fiktivní postavu, byliny Muromcovo působení zasazují zhruba do doby Kyjevské Rusi, tedy kamsi do 10. století plus minus nějaké ty sáhy věků.

V minulém čísle časopisu jsme přinesli rozhovor s filozofem Petrem Dvořákem pod názvem „Univerzita a hledání pravdy“. Nyní v tomto cyklu pokračujeme rozhovorem s politologem a politikem Petrem Fialou. Petr Fiala (1964) po listopadu 1989 zakládal a vedl několik politologických institucí, byl mj. děkanem Fakulty sociálních studií, rektorem Masarykovy univerzity (2004–2011), předsedou České konference rektorů (2009–2011) a ministrem školství (2012–2013).

Shovívavému čtenáři je zde předložen poněkud neobvyklý literární útvar: písemný dialog, který vznikal během léta 2020 prostřednictvím e-mailové korespondence. Paleoekolog Pokorný a sociolog Konopásek, jinak blízcí akademičtí kolegové, v něm rozmlouvají o některých obecnějších souvislostech vědeckého pochybování nad současnou klimatickou politikou. (…)

Mluví se o něm už dvacet let, ale dosud převážně za našimi západními hranicemi. Co vlastně antropocén znamená a proč stojí za to o něm přemýšlet právě v ekologických souvislostech?

Maďarsko hraje v poslední dekádě nevděčnou roli černé ovce Evropy. Nejčastěji se o něm mluví v souvislosti s nástupem autoritářství, zásahy do soudnictví či médií. V Budapešti začal po drtivém vítězství strany Fidesz ve volbách v roce 2010 organicky růst systém, v němž jedna strana drží obrovskou moc a proniká všemi oblastmi veřejného života. Jde skutečně o „plíživý obrat k autoritarismu“, jak dnes kritikové tvrdí?

Krajské volby 2020 byly netrpělivě očekávány z řady důvodů. Vládní strany v čele s hnutím ANO chtěly upevnit své regionální postavení. Zvláště ANO si evidentně představovalo, že se mu podaří posílit, neboť minulé krajské volby proběhly v situaci, kdy bylo teprve na počátku svého vzestupu mezi naprosté dominátory české stranické politiky.

Toto výročí by rozhodně nemělo zapadnout – 1. října 2020 by se dožil sta let brněnský básník a spisovatel Zdeněk Rotrekl, blízký spolupracovník naší revue v jejích počátcích, těch oficiálních po listopadu 1989, ale vlastně i těch samizdatových. Seznámili jsme se již v disentu, kdy pod vlastním jménem přispíval do našeho samizdatového časopisu Střední Evropa – moravská verze.

Když nastupovala do úřadu Sobotkova vláda, čekalo se v zahraniční politice leccos, zvláště výrazná proměna ve vztahu k Evropské unii ve smyslu nadšené podpory eurofederalismu. Realita v zahraniční politice je ale nakonec ještě horší, než čekali i ti největší škarohlídi.

Mým snem je, že za sto let budou lidé procházet galerií a dívat se na obrazy. Projdou kolem mých obrázků a budou se usmívat, sice laskavě, ale pouze projdou okolo. Pak se ale zamyslí a zadívají se na ně pozorněji. A pak je najednou ty obrazy potěší. A pak někdo zase řekne, že ho ta věc od toho Felixe Nussbauma přece jen bavila.