Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

Dne 13. listopadu 2020 uplynulo deset let od úmrtí mikulovského probošta a biskupa skryté církve Stanislava Krátkého, který se nesmazatelným způsobem vepsal do srdcí mnoha přispěvatelů a přátel časopisu Kontexty. Proto jsme se rozhodli oslovit některé z jeho blízkých s žádostí o vzpomínku. Chtěli jsme si připomenout vzácného člověka patřícího do rodu osobností, jichž se naší zemi v těchto časech nedostává.

Druhá část písemného dialogu paleoekologa Petra Pokorného a sociologa Zdeňka Konopáska o některých obecnějších souvislostech vědeckého pochybování nad současnou klimatickou politikou.

Evropská unie se dlouhodobě snaží ovlivňovat zahraniční politiku členských států, a to i vůči izraelsko-palestinskému konfliktu. Česká republika tomuto tlaku s pozoruhodnou vytrvalostí odolává. Naše zahraniční politika je ve srovnání s evropskou výrazně přátelštější k Izraeli a v tomto směru si drží nebývalou kontinuitu napříč politickým spektrem. Je realistická a oproštěná od abstraktních ideálů.

O Číně se v posledních letech mluvilo v České republice a okolních středoevropských zemích hodně, převážně v souvislosti s jejími plánovanými masivními investicemi do zdejších ekonomik. Očekávání byla velká. Našli se i tací, kteří tvrdili, že Česko se může od Číny učit, jak stimulovat hospodářský růst a jak stabilizovat společnost (prezident Miloš Zeman). Tyto ambice pochopitelně naplněny nebyly, ani být nemohly.

Měla to být drtivá výhra Joea Bidena. Z perspektivy amerických médií nemělo jít jen o odmítnutí charakteru a chování Donalda Trumpa, ale o odmítnutí republikánů a jejich politiky jako celku. Demokraté měli suverénně udržet většinu ve Sněmovně reprezentantů a jejich šance na získání většiny v Senátu byly reálné. Výsledek? Joe Biden se stane prezidentem. Můžeme mluvit o přesvědčivém vítězství, ale rozhodně ne o drtivém.

Finis coronat opus. Podivný rok bude zakončen podivnými Vánocemi. Svátky, které, ať si to budeme či nebudeme připouštět, letos stanou ve stínu koronaviru. V čase redakční uzávěrky posledního čísla letošního ročníku Kontextů sice není ještě jasné, jaká přesně opatření budou platit – to koneckonců vlastně nevíme ani o dnech nejbližších –, přesto ani největší optimista nevěří, že bychom mohli dělat všechno to, co jsme si zvykli konat v minulých letech.

Vždycky jsem si myslel, a dokonce to občas i říkal, že politika je pouze jednou z činností, která je v demokratické společnosti vyhrazena především profesionálům, kteří mají jisté vědomosti a schopnosti – například k nim patří schopnost uzavírat kompromisy. Představu, že by politicky aktivní měli být stále jaksi všichni občané, jsem odkazoval a stále ještě odkazuji do říše socialistické utopie.