Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

Zase a opět jsme se při debatách o povinných-nepovinných maturitách z matematiky dozvídali, že ta věda pěstuje logiku, bez níž se neobejdeme v důležitých životních situacích. Tož nevím. Maturoval jsem v roce 1954. Nemyslím, že by tehdy matematika byla ideologicky kontaminována. Kvůli obživě jsem pak kolikrát užíval kupecké počty různé úrovně. Ale jak to bylo s osvojenou logikou života? Zda mně matematika usnadnila rozhodnutí kruciál­ních dobových otázek?

Hned na začátku si odpovězme: rozhodně ­nemusí. Ukazuje nám to i nedávno (12. ledna 2020) zesnulý a v Čechách dobře známý konzervativní filozof Roger Scruton. Jedna z jeho posledních knih (vydaná v roce 2012) se jmenuje „Zelená filozofie. Jak přemýšlet vážně o planetě. Případ pro environmentální konzervatismus“ (Green Philosophy. How to Think Seriously about the Planet.

Klimatická ideologie je svého druhu odpovědí na krizi identity v Evropě. Je třeba ji brát vážně s ohledem na potenciál radikální společenské a politické změny, kterou podporuje a k níž směřuje.

 Civilizace, tedy morální řád individuální svobody chráněné systémem pravidel, vyrostla v Evropě a vrcholem jejího rozkvětu byl liberální anglosaský svět osmnáctého a devatenáctého století. Od dvacátého století dochází k její nezadržitelné destrukci. Můžeme pouze spekulovat, čeho všeho mohla civilizace dosáhnout, kdyby její vývoj etatizace násilně nenarušila.

Je několik druhů politiků-státníků. První jsou nedotknutelní. Všichni je milují a obdivují, mají nebe napořád jisté. Třeba T. G. Masaryk nebo ­George Washington. Nepochybuji, že mezi nimi bude i Václav Havel. Pak jsou tu ti, kterými opovrhujeme a doufáme, že jsou v pekle. Rádi bychom zapomněli, ale nejde to – a ani nesmíme. Třeba Hitler, Stalin nebo Gottwald. Největší množinu tvoří ti, na které zapomeneme rychle, jaksi automaticky. A nakonec zbývají ti, kterých je jako šafránu.

Jednou ze zvláštností veřejné debaty v Česku je, že nejsme zvyklí věnovat pozornost systémovým otázkám uspořádání státu. Jako by rozhodujícím předpokladem kvality správy státu a v něm obsažených územních celků bylo samo o sobě konkrétní personální obsazení, osobní vlastnosti a schopnosti jednotlivých volených představitelů a úředníků. Strukturální předpoklady jejich působení vesměs bývají stranou diskuse.

Pandemie nemoci covid-19 je vnější faktor, jemuž jsme se nemohli jednoduše vyhnout, ale jehož důsledky jsme schopni do jisté míry ovlivnit.