Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

Když si dnes prohlížíme jemná a barevně střídmá plátna Jamese Abbotta McNeilla Whistlera (1834–1903), stěží by nás napadlo, jak pestrou, útočnou a excentrickou osobností byl, jak tvrdý boj musel po celou svou kariéru s kritiky svého díla vést. Byl svým naturelem předurčený k tomu, aby utvářel nejen vizi moderního umění, ale také umělecký branding, jak jej známe dnes. (…)

Stejně jako mnozí jiní jsem předpokládal, že se zánikem sovětské říše vymře v západním světě sklon k utopiím. Mýlil jsem se. Politika identity na Západě se obrací směrem k totalitě. Kniha Jusqu’à Raqqa: Avec les Kurdes contre Daech („Dokud stojí Rakka: S Kurdy proti islámskému státu“), kterou napsal André Hébert, vysvětluje, proč tomu tak je.

Může se stát, že vám začne být nejmilejší někdo, koho ve srovnání se starými přáteli znáte chvíli. Mohlo by se stát, že by cizinec s exotickým jménem zastínil vaše dávné a milé známé, Březinu, Zahradníčka, Blatného, Skácela nebo Josefa Suchého, se kterými jste prožívali dobré i zlé a jejichž jména pořád znějí povědomě a jako orientační body pro putování vaší krajinou.

Před časem jsme na sociálních sítích spustili novou rubriku, kde se autorů nakladatelství Books & Pipes, CDK a revue Kontexty ptáme, co zrovna čtou. V poslední době se nám sešla celá řada příspěvků natolik zajímavých, že jsme se je rozhodli zprostředkovat i čtenářům našeho časopisu. (…)

Petr Fiala, politik a politolog

Nakladatelství Revolver Revue vydalo novou a poměrně objemnou knihu s přitažlivým titulkem Literatura, která ale zdaleka není jen tím, co název slibuje. Je čímsi víc než jen čtením, může být pro čtenáře shledáním s výtvarníkem Viktorem Karlíkem a jeho dílem inspirovaným literaturou. Kniha umožňuje empatickému čtenáři nahlédnout do taje velmi osobité tvorby a přiblíží Karlíkovo umělecké přemýšlení. (…)

Na následujících stránkách najdou čtenáři několik zatím nepublikovaných milostných dopisů Bohdana Chudoby (1909–1982), syna spoluzakladatele Masarykovy univerzity Františka Chudoby, významného českého historika, politika, filozofa a autora pohádek. Listy byly určeny jeho snoubence Evě Tomancové.

Chrám Krista Spasitele stojí na pravém břehu řeky Moskvy nedaleko Kremlu (obr. 1). Jako třetí největší pravoslavný chrám na světě se tyčí do výšky sto tří metrů a pojme až deset tisíc osob. Stavbu korunuje pět zlatých kupolí a bílou fasádu zdobí bronzové reliéfy s historickými výjevy. Chrám je sídlem moskevského patriarchy a cílem věřících i turistů, které ohromuje svou honosností a monumentálností.

 V dubnu uplynulo sto padesát let od narození Vladimíra Iljiče Lenina, ikony komunismu, notoricky známého symbolu ruské revoluce. Všichni známe jeho podobu, vybaví se nám základní životopisné údaje, činy, citáty. Opravdu ale víme, kdo to vlastně byl?

Československá republika přijala v prvních nelehkých letech své existence desítky tisíc uprchlíků před bolševickým terorem. Pomoc odsouhlasila již v roce 1919 a v letech 1921 až 1937 na ni vydala ze státního rozpočtu více než půl miliardy tehdejších korun. Československý stát umožnil vystudovat nejméně šesti tisícům ruských či ukrajinských studentů, podporoval akademiky, odborníky všech myslitelných oborů, ale i sociálně slabé či invalidy. Za těmito fakty, na které můžeme být právem hrdí, se však skrývají především konkrétní lidské osudy.

Armand Laferrère přináší originální výklad politiky amerického prezidenta Trumpa a nalézá v ní racionalitu, která většině pozorovatelů uniká. Všichni úspěšní lidé bývají časem kritizováni, ale Donald Trump je nepochybně nejvýznačnější a nejznámější člověk, u kterého nejen jeho vyhlášení odpůrci přiznávají, že důvody jeho úspěšnosti nechápou.

Donald Trump bývá nejčastěji prezentován jako neotesaný nevzdělanec, hrubián a otrok svých pudů. Podobné charakteristiky amerického prezidenta však narážejí na dvě obtíže.