Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

V Pochodu Radeckého Josepha Rotha je plno pasáží, které stojí za zapamatování, ale jen málokterá připomíná éru císařského Rakouska více než Rothův popis každoročního procesí o svátku Božího těla, jež slavilo svátost oltářní: „V černých lakovaných kočárech seděli zlatem odění rytíři Zlatého rouna a prostí, růžolící církevní otcové. Za nimi, jako majestátní vichřice, míhaly se žíněné chocholy pěší stráže.

Centrum pro studium demokracie a kultury se dlouhodobě věnuje interpretaci totalitárních režimů jakožto „politických náboženství“. V rámci uvedení tohoto konceptu do českého politologického, historiografického a teologického prostředí vyšly v CDK již dvě publikace – Politická náboženství Hanse Maiera (Brno, 1999) a stejnojmenná kniha Emilia Gentila (Brno, 2008). V kontextu sledování této zajímavé vykladačské linie, která umožňuje pochopit extrémní režimy 20.

Společnost je možno posuzovat podle řady kritérií. Dostojevskij doporučoval podívat se na vězení. Gándhí říkal, že je třeba zaměřit se na to, jak společnost zachází se svými nejslabšími členy. Chceme-li zjistit, jaký je postoj společnosti k autoritě, nebo odhadnout sílu jejího oficiálního systému přesvědčení, myslím, že není vůbec špatné podívat se na její vztah k detektivnímu románu. (...)

Josef Rabas: Biskup Anton Alois Weber. Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2013, 167 s.

Hubert Wolf: Die Nonnen von Sant’Ambroggio. Eine Wahre Geschichte. C. H. Beck, München 2013, 544 s.

Vladimír Vavřínek, Cyril a Metoděj mezi Konstantinopolí a Římem. Vyšehrad, Praha 2013, 375 s.

Historikové, kteří se věnují církevním dějinám, se nemohou vyhnout specifickým pramenům, k nimž patří kázání, tedy výklad evangelia a dalších biblických spisů. V evangelickém prostředí patří interpretace těchto zdrojových křesťanských textů k zásadním formám liturgického jednání. Ukázka ze studentské práce Ester Pučálkové nabízí část analýzy těchto dokumentů jednoho z významných reprezentantů českého protestantského prostředí a jedno z jeho kázání. (...)

Výročí narození dánského filozofa Sørena Kierkegaarda, od něhož uplynulo dvě stě let, podnítilo celou řadu komentářů a událostí oslavujících tohoto významného křesťanského myslitele. Není těžké pochopit proč. V knihách jako Buď – Anebo, Strach a chvění či Nemoc k smrti se Kierkegaard vyjadřuje k věčným otázkám a bolestným volbám, před nimiž všichni stojíme, a nutí nás tak, abychom se postavili čelem k tomu, čemu se vyhýbáme a co popíráme. Kierkegaardova filozofie není nijak útěšná, naopak spíše rozdírá naše rány.

V našem článku se chceme věnovat tématu anglické církevní historie v souvislosti s vývojem a reformami církevní liturgie a s tím spojenými debatami a konflikty. Naším cílem je analyzovat klíčové dokumenty anglické církevní historie, které se vztahují k našemu tématu. Těmi jsou: Kniha společných modliteb a Wetsminsterské vyznání víry. Popíšeme hlavní motivy a klíčové postavy, které měly určující vliv na anglikánskou církev a na puritánské hnutí. Tyto dva tábory totiž hrají určující roli v našem diskursu a také ji hrály v reálných dějinách. (...)

V tomto roce vyšla monografie o Františku Kordačovi, a to z pera zkušeného historika Pavla Marka (Arcibiskup František Kordač, Nástin života a díla apologety, pedagoga a politika, Olomouc 2013, ve spolupráci s Markem Šmídem). Položili jsme autorovi několik otázek kvůli objasnění sporných míst v arcibiskupově životě, které se týkají jeho církevního i politického angažmá. (...)