Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

Uprostřed května si tuzemští komunisté připomněli století, jež uplynulo od zakládacího sjezdu Komunistické strany československé, která se od slučovacího sjezdu s německými, polskými a židovskými komunisty na přelomu října a listopadu 1921 nazývala Komunistická strana Česko

Asi každý čtenář Kontextů si přeje, aby se v naší zemi po říjnových volbách začala dělat normální a slušná politika. Aby nebyla úzce propojena s byznysem a její čelní představitelé nebyli zatíženi permanentními skandály. Aby se politická rozhodnutí dělala na základě idejí a programů, nikoli populisticky podle chvilkových výkyvů nálad voličů v průzkumech, či ještě hůře podle ekonomických zájmů těch, kdo jsou právě u moci.

Omlouvám se za banalitu titulku, ale nic výstižnějšího mne nenapadlo. Editorka Olga Jeřábková dala dohromady Vzpomínky Jeho Magnificence rektora Petra Oslzlého.

Snaha ztvárnit lidské emoce a vyvolat v divákovi citové pohnutí patří k jednomu z klíčových aspektů umění již od starověku. Hluboké a niterné emoce však může člověk zakoušet před uměleckými díly i v případě, že tvůrce jejich vyvolání přímo nezamýšlel.

Martin Švanda (1975) působí jako psychoterapeut.

Následující rozhovor s Miroslavou Němcovou, dlouholetou političkou, poslankyní, místopředsedkyní i předsedkyní Poslanecké sněmovny a nyní senátorkou, je přepisem on-line „Rozhovoru v kontextu“, nového cyklu „živých“ rozhovorů s výraznými osobnostmi našeho kulturního i politického života.

Esej Josepha Epsteina, uveřejněný v tomto čísle, byl jednou z inspirací k rozhovoru čtyř historiků. Na pozvání Jiřího Hanuše se korespondenční diskuse účastnili Jan Mervart, Michal Stehlík a Jiří Suk, odborníci, které spojuje zájem o soudobé dějiny – všichni tři napsali významné práce o českých poválečných dějinách.

Je to jako Rorschachův test: Řekni, co si myslíš o šedesátých letech, a já ti povím něco podstatného o tobě.