Emoce v obrazech v interpretacích historiků umění

Snaha ztvárnit lidské emoce a vyvolat v divákovi citové pohnutí patří k jednomu z klíčových aspektů umění již od starověku. Hluboké a niterné emoce však může člověk zakoušet před uměleckými díly i v případě, že tvůrce jejich vyvolání přímo nezamýšlel. Pro dějiny umění je subjektivní a emocionální prožívání uměleckých děl zcela zásadní – tvoří nejen východisko jejich vzniku a vnímání u tehdejšího i současného publika, ale nemůže být od něj odhlédnuto ani v samotné práci historiků umění, kteří o těchto dílech pojednávají a zprostředkovávají je. Přestože se jako badatelé snaží o objektivitu, nepochybně v nich zkoumaná umělecká díla emoce vyvolávají – a nepochybně o to větší, o co více danému dílu porozuměli a pochopili jeho dobový kontext. Umělecká díla, ta starší, ale i novější, je třeba se naučit pozorně „číst“, abychom je mohli lépe emočně prožít. Na následujících stranách nabízíme tucet příběhů o obrazech a emocích, pokrývajících období od postupného „emočního probuzení“ umění ve dvanáctém století až po současnost. Jejich autory jsou historici a historičky umění spojení s brněnským Seminářem dějin umění. Více reflexí na toto téma, včetně odkazů na odbornou literaturu, nalezne čtenář v publikaci Emoce v obraze – Od středověku po současnost, kterou právě vydalo nakladatelství Books & Pipes ve spolupráci s Masarykovou univerzitou. Publikace je věnována historiku a teoretiku umění Ladislavu Kesnerovi k životnímu jubileu. (…)

Ivan Foletti, Hans Belting, Jana Gazdagová, Ondřej Jakubec, Lubomír Slavíček, Veronika Řezníčková, Martina Petříková, Anna Jaegerová, Jan Galeta, Christian Drobe, Marcela Rusinko, Martina Mrázová