Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

Poslední letošní číslo Kontextů je zvláštní hned v několika ohledech. Je nejenom obsáhlejší, neboť si zde připomínáme jedno kulaté třicetileté výročí, ale je také posledním číslem vydaným brněnským Centrem pro studium demokracie a kultury (CDK). Vydávání časopisu od nového roku přebírá nakladatelství Books & Pipes, které je již několik let jeho spolu­vydavatelem a stojí za provozem internetové verze časopisu Kontexty (casopiskontexty.cz) již od jejího spuštění v roce 2021.

„V časech rostoucí nerovnosti, zrychlujících se změn a zvětšující se deziluze z liberálně-demokratického řádu, který jsme znali několik posledních století, považuji tuto knihu za podnět k zamyšlení.

Orlando Figes se označuje za historika, který rád zobrazuje reálný svět, což je dáno jeho profesní výchovou v Cambridgi. Tam od šedesátých let 20. století nejméně po dobu tří dekád dominovala sociální historie (E. P. Thompson) a všichni zdejší žáci jí byli – včetně Figese – ovlivněni. Poněkud paradoxní bylo, že jeho studijní volba padla nejprve na mladohegeliány a na raného Marxe, ale pak se z rozhodnutí svého školitele přeladil na ruské sociální dějiny.

Sv. Lukáš v sobě prostřednictvím legendy propojuje autora slova a malíře, autora „slova učiněného tělem“. Mezi současnými malíři, sochaři nebo grafiky je nemálo těch, kteří vedle projevu výtvarného mají potřebu vyjadřovat se slovem. Motivace ke psaní básní se u nich jistě neliší od „důvodu k básni“ u básníků. Řada autorů z našeho úzkého výběru (soustředěného pouze na české umělce) svoji poezii publikuje časopisecky, knižně nebo v podobě samostatných sbírek (např.

S Petrem Čermáčkem (vl. jm. Petr Čermák, 1972 Choceň) se poslední roky setkáváme v nově opravené funkcionalistické kavárně Era, nacházející se v Brně poblíž Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity, na které od absolvování doktorského studia (2000) pracuje. Čteme si navzájem texty, sdílíme vydávání nejrůznějších knížek, potkáváme se na autorských křtech či vernisážích… Když mi tedy počátkem prázdnin předával „ke kávě“ třetí číslo Kontextů se svými nejnovějšími básněmi, napadlo mě, zda na ně nenavázat rozhovorem.

Rodný dům básníka Bohuslava Reynka v Petrkově u Havlíčkova Brodu tvoří už třetím rokem pobočku Památníku národního písemnictví, konají se zde pravidelně hudební koncerty, literární čtení a přednášky či komorní divadelní akce. Polský překladatel české literatury Andrzej Babuchowski (1944) vydal v roce 2019 obsáhlý výbor Reynkových veršů Odlot jaskółek (Odlet vlaštovek). Letos v červnu přednesl v „modrém pokoji“ básníkova domu svůj esej Trvat v neustálém úžasu o Reynkově poezii a duchovní zakořeněnosti jeho díla, čteného v polském kulturním kontextu.

Drago Jančar, významný a ve světě nejznámější slovinský spisovatel, ve svém textu reflektuje začátek války na Ukrajině. Text napsal bezprostředně poté, co ruská vojska v únoru 2022 vtrhla na Ukrajinu, s bolestnou zkušeností konfliktu na území bývalé Jugoslávie – jeho vlasti. Zamýšlí se obecněji nad původem a silou zla, které nás svádí a pudí k nelidskému, krutému jednání. (…)

Putinův režim nutí k masovému odchodu ze země všechny, kdo s ním nesouhlasí. Opakuje se situace, kterou Rusko od vítězství Říjnové revoluce zažívá už poněkolikáté: to nejlepší z lidského potenciálu, co tato země má, ji opouští. Tito lidé – ať už je budeme nazývat emigranty, uprchlíky či těmi, co odešli, aby se už nikdy nevrátili – tvoří svobodné Rusko, existující mimo teritorium země už více než sto let. Jejich osudům se ve vysílání Rádia Svoboda věnují historik Ivan Tolstoj a básník Igor Pomerancev, autoři podcastu Zahraničí.