Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

V poslední době se stále častěji hovoří o tzv. statusu umělce, který má v některých zemích Evropské unie různou podobu. Ministerstvo kultury čeká komplikované rozhodování, protože návrh musí předložit vládě do konce roku, aby Česká republika splnila podmínky Národního plánu obnovy. Kritici tvrdí, že bude nejspíš nemožné vytvořit univerzální normu, která by uspokojila různé profesní skupiny, a že status umělce ve formě zákona je čistý nesmysl.

Brněnský řezbář a sochař Jiří Netík (1953) je skromný a tichý umělec, jenž se v médiích objevuje zřídka. Rovněž katalogy, které vyšly k jeho výstavám, se soustředí hlavně na dílo a osobnost autora ponechávají poněkud stranou. Dočteme se pouze to, že si prošel profesí hudebníka a ve své řezbářské a sochařské tvorbě čerpá především z tradice mistrů středověku, renesance a baroka. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších současných českých řezbářů, zabýval se rovněž tvorbou betlémů. Od řezbářství postupně přešel k odlévání soch do bronzu, ale dřevo zůstalo jeho životní vášní.

Nesmyslná válka rozpoutaná Ruskem na Ukrajině v únoru loňského roku a s ní spojené válečné zločiny na civilním obyvatelstvu nemohou nechat nikoho chladným. Co je vlastně Rusko a jak ho ve světle nedávných událostí vnímat? Kde hledat kořeny jeho iracionality, velikášství, krutosti a neúcty k lidskému životu vymykající se naší představivosti? V následujícím textu nabízím osobní pohled na Rusko, jeho dějiny a mentalitu. (…)

Za velké mediální pozornosti byl schválen nový stavební zákon. Technicky vzato jde o novelu zákona, který však doposud nebyl uveden v praxi, legislativní proces trval sedm let. Jedná se o nový právní rámec pro povolování staveb. Jaké jsou důvody k tomu, že je tato novela prezentována jako významný předěl ve stavební praxi. (…)

Prezident České republiky Miloš Zeman v létě roku 2013 prohlásil, že ústavní zvyklosti jsou naprosto idiotským pojmem. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová v reakci na tento výrok uvedla, že zbývá už jen krok k tomu, aby řekl, že idiotská je celá Ústava a že si bude dělat, co chce. Nyní máme za sebou desetileté působení Miloše Zemana v prezidentské funkci. Můžeme se tedy ohlédnout zpět a ptát se, zda byla slova Miroslavy Němcové prorocká, nebo se jednalo o zbytečný rozruch. (…)

Tento text neusiluje o přesnou rekonstrukci procesů, které se odehrály v minulosti, nebo komplexní výčet událostí a postav, které v příběhu Československa sehrály svou roli, je „pouze“ krátkým a možná trochu provokativním zamyšlením nad tím, co vlastně předcházelo vzniku samostatného českého (a slovenského) státu před třiceti lety. Kulaté výročí, které si letos připomínáme, vybízí nejenom k úvahám, proč Československo zaniklo, ale také jak vlastně na tento stát nahlížet v naší historii – jaký byl jeho smysl a kde a kdy se vytratil. (…)

Sledovat to můžeme v kdekteré zemi přinejmenším západního civilizačního okruhu, včetně naší země či zemí sousedních. Drolí se společně uznávaný základ, zmenšuje se minimální společný jmenovatel, na němž jsme schopni se shodnout. Mizí ochota ke kompromisům; ty jsou naopak vydávány za „zradu naší věci“.

Pravděpodobně nejvýraznější knihou napsanou v loňském roce některým z předních světových konzervativních intelektuálů je Konzervatismus: Znovuobjevení (orig. Conservatism: A Rediscovery) Yorama Hazonyho. Konzervatismus je po Chvále nacionalismu (orig.

Babí léto s sebou nese nostalgii po prázdninách a letních dovolených. Co může být krásnějšího než prosluněné dny trávené ve společnosti nejbližší rodiny a přátel, líně plynoucí čas plný čtení, výletů či koupání? Některá z míst přímo stvořených ke zpomalení a odpočinku si svůj půvab a proslulost drží po celá staletí. Jedním z takových je i oblast Salzkammergut, tedy rakouská Solná komora, kam do proslulého Bad Ischlu jezdili odpočívat i císař František Josef a jeho žena Alžběta Bavorská, slavná Sisi.