Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

„Najdi si nějakého chlapa, co se o tebe postará,“ říká Wiktor Zule, která za ním přijela na krátkou povolenou návštěvu do pracovního tábora. „Takovej se ještě nenarodil,“ rezolutně odmítá Zula.

Jiří Janatka (1939) vystudoval lékařskou fakultu a pracuje jako psychiatr. Básník a prozaik, přispívá do různých periodik. Vydal sbírky Letní texty (1989), Aby něco (1999), Žloutkové divadlo (2007) a prózu Návštěva v Dumdivu (1992) a Ples macarátů(1997).

Sylva Fischerová (1963) se narodila v Praze, ale až do osmnácti let žila v Olomouci. Původně studovala filosofii a fyziku na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, nakonec absolvovala v oboru klasické filologie. Působí v Ústavu řeckých a latinských studií na FF UK. Debutovala v roce 1986 sbírkou Chvění závodních koní, následovalo devět dalších básnických sbírek. Je i autorkou několika prozaických knih. Její verše byly přeloženy do řady jazyků.

Italský Milán byl a je i dnes jedním z nejrozvinutějších, kulturně i ekonomicky nejbohatších a nejmodernějších měst Evropy. Totéž o něm před sto lety prohlásil i slavný futurista Filippo Tommaso Marinetti.

Solitérní tvůrčí odkaz malíře, sochaře, grafika, ilustrátora a básníka Vojmíra Vokolka (3. 6. 1910 Pardubice – 30. 7. 2001 Pardubice) zahrnuje široce rozkročené mal­ířské, grafické, sochařské a básnické dílo vznikající v průběhu sedmi desetiletí. Vyvíjelo se od předválečných klasických forem, ovlivněných velkými vzory evropské moderny, směrem k maximální úspornosti výrazu a myšlenkovému, duchovně prodchnutému konceptu.

Polský filosof, historik a politický myslitel Marek Cichocki (1966) – známý čtenářům Kontextů ze svých esejů (Kulturní schizma Západu, Hliněné skořápky starého Říma) – vydal letos na jaře knihu Sever a Jih. Texty o polské kultuře a dějinách.

Seděl jsem nedávno v kanceláři stavebního úřadu v centru velkého města, kde se náš investor radil s milou a vstřícnou referentkou, jak se v projektu obytného bloku v území vybombardovaném za druhé světové války vyvarovat prvků či situací, které by zkomplikovaly jeho projednání v územním řízení. Takovým tématem dle očekávání byly i byty na nároží, jehož poloha byla dána trasováním existujících ulic, a bytům se tedy nedostávalo denního proslunění požadovaného vyhláškou.

Obecné výroky typu „naše, tedy západní civilizace spočívá na třech pilířích, řecké polis, římském právu a židovsko-křesťanské tradici“ patří k těm obecným rčením, jejichž pravda je sdílená pouze do té doby, než se na ně podíváme trochu zblízka.

Pod tímto názvem vyšel relativně nedávno článek francouzského historika a romanopisce Pascala Brucknera. Vychází sice z francouzské perspektivy, tj. z historie obtěžkané zkušeností s koloniemi, ale může být inspirativní i pro Středoevropana, který se o kolonialismus zajímá. Podle tohoto autora existuje dnes mnoho různých pohledů na tuto etapu evropské historie. Jedni žijí v představě, že musejí neustále odsuzovat zločiny kolonizace, jiní se kojí nostalgickými představami o krásné koloniální minulosti, která poukazuje na zašlou slávu Evropy.

Téma zahraniční politiky USA za vlády Donalda Trumpa představují tři oddělené otázky: jaká je tato politika poté, co převzal úřad; které její části jsou ovlivněny jeho rozhodnutími a jaké mohou mít tato rozhodnutí kořeny. Tyto otázky proberu nikoli podle chronologického sledu událostí, ale s ohledem na různé aspekty politiky USA.