Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

Rozhovor s Paulem Bénichouem (1908-2001), francouzským spisovatelem, kritikem a literárním historikem, znalcem romantismu. (...)

Teologie dějin je jednou z obětí druhé světové války a současně jednou z obětí konce moderny. Jednou z obětí konce války: Opírá-li se obvykle teologie o některý filozofický přístup či směr, pak v případě teologie dějin došlo po druhé světové válce k úpadku této opory - a není ani divu, jednalo-li se o filozofie německé a v pohledu na dějiny optimistické, jako byla filozofie Hegelova.

Toto kázání Samuela Wilberforce (1805-1873) zaznělo v londýnské katedrále sv. Pavla 19. června 1850 na setkání Společnosti pro šíření evangelia v cizích krajích, které se uskutečnilo při příležitosti 149. výročí jejího založení. (...)

Rupert Berger: Liturgický slovník. Vyšehrad, Praha 2008, 589 s. (...)

K prvnímu dálničnímu kostelu v Rakousku se dostaneme z jižní dálnice A2 odbočkou před Klagenfurtem. Informační tabule se siluetou kostela nás přivede do obce s trošku (alespoň pro nás) překvapujícím názvem Dolina. Jsme v Korutanech, blízko k hranicím Slovinska, a není odtud daleko do Itálie. (...)

Až dosud jsme pracovali v pastoraci v těsné návaznosti na etablovanou farní strukturu prostřednictvím řady příznivě nakloněných duchovních správců farností. Také jsme se proto nazývali a cítili jako „druhá linka" jediné pastorace. A tak po pádu totalitní moci komunistů začala řada kněží angažovaných v podzemí (včetně těch ženatých) s dovolením místního ordináře, resp. generálního vikáře „prvé linky", vypomáhat celebrací nedělní mše v dosud neobsazených farnostech. Nejvíc takových případů bylo ve farnostech českobudějovické a královéhradecké diecéze.

V minulém ročníku Církevních dějin jsme publikovali vzpomínky Jana Konzala, teologa, spisovatele a současně biskupa skryté církve v Československu. V první části nazvané „Jak uzrál můj problém" se autor věnoval svému mládí a formaci a svému věznění, ve druhé části „Presbyterát ve skryté církvi" pastorační praxi v rámci skupiny kolem Fridolína Zahradníka. Ve třetím a čtvrtém pokračování seznamuje čtenáře s konkrétními problémy, které se objevily v některých podzemních skupinách na sklonku komunistické éry a po roce 1989. (...)

Zkoumání historie (A Study of History, 12 svazků, 1934-1961) nepochybně vyvolalo více diskusí a úvah než kterýkoli jiný historický text v našem století. Zkrácená verze ve dvou svazcích se dokonce stala bestsellerem mezi čtenáři pohybujícími se mimo akademickou půdu. Šíře autorovy erudice je ohromující. K provedení monumentální studie geneze a rozpadu civilizací přivedl Toynbeeho (1889-1975) ve dvacátých letech pocit, že je docela dobře možné, že se západní civilizace nachází v pokročilém stadiu úpadku.

Úcta ke svatému Václavovi sahá hluboko do českých národních dějin. Stejně jako u řady dalších náboženských symbolů a tradic, však byly její obsahy ovlivněny politickými, ideovými a společenskými proměnami uplynulých staletí. Lze říci, že jako do projekčního plátna do ní v jednotlivých historických epochách otiskovaly své představy různé názorové směry, a to zvláště v 19. a 20. století. V popředí veřejného zájmu se tak ocital především Václavův druhý život, spojený s často velice odlišnými výkladovými modely tradice a rozdílným místem, který tato postava zaujímala v české kolektivní paměti.

Po dobách nesvobody se v ovzduší svobodného bádání zvedl široký zájem o raně křesťanskou a obecně křesťanskou literaturu vůbec. Velké množství mezer v bádání o dílech raného křesťanství a středověku se daří postupně zaplňovat především díky úsilí badatelů spojenému do dvou větších výzkumných center. (...)