Zachránilo Dánsko Célina?

Příběhy vypráví každej druhej! a jak! jenže „Transponovat", ne do „stylu", ale do „vnitřního zpěvu" Ó la lá...! Čekám ty milovníky - Daří se to i jiným, jistě, ale spočítáš je... A navíc je to příšerná execírka a tak málo placená, že prdlajs, radši dělám doktora.

Přátelsky tvůjL.-F. Céline

P.S.Víš, píšu, jako když médium roztáčí stolky, s hrůzou a odporem. Nemám rád nikdy jsem neměl rád psaní. Už ta poloha mi přijde směšná! Člověk dřepí, jak kdyby kadil, a ždíme si z kebule své drahé myšlénky! Jak je to marnivý! Jak je to pitomý! Hnus! Sebe nevyjímaje!

To napsal z exilu v Dánsku Louis Ferdinand Céline 11. září 1949 v dopise příteli Albertu Parazovi. U příležitosti nedávného vydání knihy Céline v Čechách (nakladatelství Revolver Revue), v níž je české přijímání Célinova díla a osudu postiženo v kontextu vývoje jeho psaní, postojů a životních cest a zároveň na pozadí Célinova ohlasu v jiných zemích euroamerického světa, doplňujeme zde obraz Célinových osudů o málo známou část: o dobu jeho dánského exilu a vězení po útěku z osvobozené Paříže. (...)