Vykupujte čas…

Křesťanství „načrtlo“ i čas. A to trojím způsobem: za prvé tím, že ho umožnilo vnímat jako pomíjivou, konečnou, jedinečnou lhůtu, jakožto jednou provždy, jež nezná žádnou revizi, žádný návrat a žádné opakování, a proto staví člověka do zcela osobní zodpovědnosti za jeho život. Za druhé – v protikladu – tím, že v pozemském čase zachovalo čas věčný: ve vzpomínce na „věčnou slavnost“, při níž se lidské srdce otvírá Božímu příchodu a křesťanské společenství zpívá chvalozpěv nebeské liturgie. To vše, za třetí, na pozadí prorocky naznačené souvislosti minulosti, přítomnosti a budoucnosti: v této časové linii, jež sahá od Adama až po konec časů, tkví původ všech představ nenávratné posloupnosti pokolení – historie. Těmito slovy začíná známý německý politolog, historik a „politik ve výslužbě“ Hans Maier své pojednání o čase, které vkomponoval do své o knihy o tom, co přineslo křesťanství nového naší kultuře a civilizaci. (…)