Vojenský duchovní P. mjr. Hugo Vaníček, S.J.

P. Hugo Vaníček byl jedním z řady vojenských duchovních, kteří se účastnili odboje v řadách čs. zahraniční armády. Po vypuknutí druhé světové války čs. zahraniční rezistence, která se podřídila politickému vedení E. Beneše, usilovala po zkušenostech z protirakouského odboje v období první světové války o mezinárodní uznání své exilové politické reprezentace a o vybudování vlastních vojenských jednotek na území spojenců v rámci široké protihitlerovské koalice. Do čs. zahraniční armády se hlásili, byli mobilizováni nebo přijímáni pomnichovští a pobřeznoví emigranti, političtí uprchlíci a rasově pronásledovaní, dále ti, které válka zastihla za hranicemi na studiích nebo za prací. Nechyběli ani krajané - starousedlíci. Ve svém středu měli duchovní otce, kteří jim pomáhali nést nesmírné břemeno války. Účast na odboji v řadách čs. zahraniční armády totiž zvolilo i několik desítek duchovenských osob - kněží, řeholníků a bohoslovců. Přicházeli ze všech světových stran. Často jim chyběl základní vojenský výcvik, nemluvě o fyzické zdatnosti. Údaje o jejich počtu nejsou dosud úplné. Mezi katolíky lze zaznamenat nejméně 28 kněží a asi 45 bohoslovců a řeholníků, mezi evangelíky jsou duchovní, studenti, učitelé, najdeme zde židovské duchovní a činitele dalších náboženských vyznání. (...)