„Většinové rozhodnutí neznamená, že můžete obejít ústavu…“
„Většinové rozhodnutí neznamená, že můžete obejít ústavu…“
O britském europoslanci Danielu Hannanovi se v poslední době mluvilo především v souvislosti s tím, že údajně přirovnal předsedu Evropského parlamentu Hans-Gerta Pötteringa, působícího stejně jako Hannan ve frakci Evropské lidové strany - Evropských demokratů, k Adolfu Hitlerovi. Pár dní na to byl z EPP-ED vyloučen. V exkluzivním rozhovoru pro Revue Politika Hannan shrnuje všechny peripetie posledních dní a boří některé mýty, které o něm a jeho prohlášení kolují.
Většina médií - včetně českých - o Vaší poznámce psala zhruba toto: „Britský europoslanec Daniel Hannan přirovnal prezidenta Evropského parlamentu Hanse-Gerta Pötteringa k Hitlerovi." Co se přesně odehrálo?
Již několik týdnů protestujeme proti implementaci Lisabonské smlouvy, která patrně bude ratifikována jen formálně. Po každém hlasování jsme se domáhali sdělit - ne více než v jedné minutě -, proč jsme hlasovali zrovna takto. Já jsem své vysvětlení vždy zakončoval: „O Lisabonské smlouvě se musí dát hlasovat." Náš protest europoslance většinou neochudil o více než dvacet minut z obědové pauzy, avšak i to, zdá se, bylo příliš. Odhlasovali si, že pravidla jednacího řádu Evropského parlamentu budou moci být podle potřeby ignorována. Proti tomu jsem protestoval a použil ono přirovnání ke Zmocňovacímu zákonu z roku 1933. Ani zdaleka jsem Hanse-Gerta Pötteringa nenazval nacistou. Nazval jsem ho „zapáleným demokratem a slušným člověkem". Ba co víc, v reakci na protesty euroskeptiků v Evropském parlamentu můžete vidět (www.youtube.com/watch?v=QVeMBNB0cII), že leadeři socialistů a liberálů Martin Schulz a Graham Watson činí přesně to, z čeho mě křivě obvinili: své oponenty přirovnávají k nacistům. Martinu Schulzovi euroskeptici připomínají Adolfa Hitlera a Grahamu Watsonovi pak jejich jednání „komunisty v Ruské dumě a národní socialisty v Říšském sněmu". Není potřeba dodávat, že si na to nikdo nestěžoval. Je patrně v pořádku nazývat své oponenty nacisty, když jsou euroskeptiky.
Co vlastně bylo předmětem sporu, na jehož konci bylo Vaše prohlášení?
Protestovali jsme kvůli zrušení slibovaného referenda k Lisabonské smlouvě a implementaci její velké části, když k tomu schází formální ratifikace. Po mém protestu leader EPP-ED Joseph Daul rozhořčeně prohlašoval, že mu nezáleží na tom, jestli referendum požaduji v Británii, ale že tak činím jako člen jeho frakce - a z půdy Evropského parlamentu to dělat nebudu. Zde je vidět, proč David Cameron sliboval vystoupení Konzervativní strany z EPP-ED. Kolegové ze strany mě ubezpečili, že jsem neřekl nic proti politice strany, že konzervativci jsou stále pro vyhlášení referenda k Lisabonské smlouvě a že z frakce plánují příští rok vystoupit.
Nepřeceňujete význam jednacího řádu Evropského parlamentu?
Jakákoli organizace se musí řídit svými pravidly. Většinové rozhodnutí neznamená, že můžete obejít ústavu. Asi to vypadá jako nepodstatná poznámka, ale toto je rozdíl mezi konstituční vládou a vládou svévole. Právě to jsem chtěl zdůraznit, když jsem použil poznámku o Zmocňovacím zákonu z roku 1933: Říšský sněm jej schválil svojí většinou, ale přitom otevřel dveře protiústavní vládě.
Mění se pro Vás něco tím, že jste byl vyloučen z EPP-ED?
Ano. V den, kdy jsem odešel, přišla do mé kanceláře členka týmu a poprvé za osm let se mě zeptala, jestli by mi nemohla nějak pomoci. Osm let jsem byl stejně jako všichni britští (a dnes i čeští) euroskeptici v EPP-ED soustavně frustrován jejím vedením. Byl mi odepírán prostor se vyjadřovat v důležitých debatách a byl jsem omezován i v těch nejmenších a nejtriviálnějších věcech, například při rezervaci místností. Tomu všemu je teď konec. A zatímco EPP-ED dříve utrácela mé finanční alokace z „informačního rozpočtu" na své vlastní aktivity - projekt na podporu Lisabonské smlouvy, eura a podobně -, já tuto sumu (40 000 eur ročně) mohu nyní použít proti Lisabonské smlouvě!
Předpokládám tedy, že jste hlasoval i proti parlamentní zprávě o Lisabonské smlouvě přijaté na posledním štrasburském plénu?
Ano. Lisabonská smlouva poskytuje EU mnoho atributů státu: prezidenta, zahraniční politiku, systém trestního práva. Zruší národní veta až v šedesáti oblastech. Umožní Unii přivlastnit si další moc prostřednictvím „samopozměňovací" procedury, aniž by potřebovala nové pravomoci. Měli bychom se vydat opačným směrem - přenést pravomoci na občany a ne je centralizovat v Bruselu.