Válím sudy proti kopci

Válím sudy proti kopci

Výběr z veršů
František Xaver Halaš

Básník a katolický kněz František Xaver Halaš (30. října 1946) pochází z malé vísky Sestrouň na Sedlčansku ve středních Čechách. Syn zbožných rodičů se nedoučil sladovníkem, ale absolvoval potravinářskou průmyslovku – maturita mu po základní vojenské službě (a po sovětské okupaci) umožnila ucházet se o studium bohosloví v litoměřickém semináři. Kněžské svěcení přijal v roce 1974 a působil v řadě míst, mimo jiné v poutním místě Strašín, kde byl jedním z jeho předchůdců P. František Daniel Merth, později byl farářem na Hluboké, v současnosti žije v obci Libín u Třeboně. Básnický dar u něj podobně jako právě u Mertha žije v symbióze s kněžským povoláním. Jeho poezie je duchovní, ale ne tak, že by zůstávala bez uzemnění, jež si sám básník definuje takto: Duše která se sama / pustí ruky / své člověčí hmotnosti / strašidlem bude – / bubákem / bez jablka. Halašovy verše mají svou specifickou hustotu, na co nejmenším prostoru přinášejí co nejvíc obrazného sdělení – a mají také svá tajemství, jež vystihuje motto jeho rukopisné sbírky Zádrhely od slovenského básníka Juraje Kuniaka: Nie vždy, / iba na určitom mieste / určitým smerom / možno dosiahnúť / ozvenu krajšiu / ako volanie. V roce 2003 mu vyšla sbírka Taciturna (Vetus Via) a bibliofilský výbor Pomezí, v roce 2014 vydal vlastním (nepatrným) nákladem knížku veršů Strašeň, v rukopise zůstávají sbírky Zlomky a útržkyZádrhely. Z polštiny přeložil a vydal básně Jana Twardovského a Anny Kamieńské, v rukopise má překlad veršů Janusze Stanisława Pasierba. F. X. Halaš je mj. zastoupen ve výboru Co zůstáváMalá antologie soudobé české poezie (CDK 2013). (jfm)

Koupit

Objednejte si předplatné časopisu za zvýhodněnou cenu.