Válím sudy proti kopci
Válím sudy proti kopci
Básník a katolický kněz František Xaver Halaš (30. října 1946) pochází z malé vísky Sestrouň na Sedlčansku ve středních Čechách. Syn zbožných rodičů se nedoučil sladovníkem, ale absolvoval potravinářskou průmyslovku – maturita mu po základní vojenské službě (a po sovětské okupaci) umožnila ucházet se o studium bohosloví v litoměřickém semináři. Kněžské svěcení přijal v roce 1974 a působil v řadě míst, mimo jiné v poutním místě Strašín, kde byl jedním z jeho předchůdců P. František Daniel Merth, později byl farářem na Hluboké, v současnosti žije v obci Libín u Třeboně. Básnický dar u něj podobně jako právě u Mertha žije v symbióze s kněžským povoláním. Jeho poezie je duchovní, ale ne tak, že by zůstávala bez uzemnění, jež si sám básník definuje takto: Duše která se sama / pustí ruky / své člověčí hmotnosti / strašidlem bude – / bubákem / bez jablka. Halašovy verše mají svou specifickou hustotu, na co nejmenším prostoru přinášejí co nejvíc obrazného sdělení – a mají také svá tajemství, jež vystihuje motto jeho rukopisné sbírky Zádrhely od slovenského básníka Juraje Kuniaka: Nie vždy, / iba na určitom mieste / určitým smerom / možno dosiahnúť / ozvenu krajšiu / ako volanie. V roce 2003 mu vyšla sbírka Taciturna (Vetus Via) a bibliofilský výbor Pomezí, v roce 2014 vydal vlastním (nepatrným) nákladem knížku veršů Strašeň, v rukopise zůstávají sbírky Zlomky a útržky a Zádrhely. Z polštiny přeložil a vydal básně Jana Twardovského a Anny Kamieńské, v rukopise má překlad veršů Janusze Stanisława Pasierba. F. X. Halaš je mj. zastoupen ve výboru Co zůstává: Malá antologie soudobé české poezie (CDK 2013). (jfm)
Objednejte si předplatné časopisu za zvýhodněnou cenu.