Už ani měsíc se neusadí na uschlé vrbě

Jsem jistě holanovec, to netajím, tento Mistr (Vladimír Holan) však zde již byl připomínán dosti, rád bych tedy napsal o jiných autorech, jejichž texty jsou mi blízké a naplňují mne radostí. Setkání s japonštinou, Japonskem a jeho kulturou i krajinou a reáliemi pro mne bylo životním „uzlem“, epicentrem výbuchu atd. Obrovská, magická síla této jedinečné země ležící v západním Pacifiku mnou otřásla, nenechala na mých nervech větvičku „suchou“, navždy mne citově připoutala k Nihon rettó 日本列島 (japonskému souostroví). Ale já byl už od mládí „žlutej“ (zvýšená hladina bilirubinu…).

(…)