„Umělec rozpolcený jako broskev“

Chagallova malba člověka doslova zahltí, nejen svým rozsahem (vytvořil kolem deseti tisíc děl), ale i expresivní silou, omračující barevností, záhadnou melancholičností, vážností i bláznivostí námětů, zvláštním neutuchajícím chaosem. Na svých plátnech jako by rušil zemskou přitažlivost, létají na nich nejen andělé, ale i lidé, půvabné dívky a zamilované páry, potulní židé, podivně zmutovaná zvířata, kohouti, krávy, koně, ale třeba i ruské saně. Přesto tvrdil: „Neříkejte o mně, že jsem fantasta! Právě naopak, jsme realista. Miluji svět.“ „Umělec rozpolcený jako broskev,“ napíše o něm jeho přítel, básník Blaise Cendrars.
Interpretovat Chagallovy obrazy není snadné, výklady se rozcházejí, napsat souhrnné pojednání o jeho tvorbě v časopiseckém rozsahu nelze. Omezím se jen na několik obrazů, které mi připadají umělecky zvláště zajímavé nebo jsou spojeny s důležitým obdobím malířova života. Podrobnější informace o malíři, především o jeho raném období, najde čtenář v následujícím textu Ivany Ryčlové. (…)