Teismus pod tlakem evoluce

Jestli o něčem platí varování Tresmontantovo, že věřící křesťané jsou ohroženi vnitřním rozpolcením na oblast víry a oblast profánního rozumu, pak se to určitě týká jejich vztahu k evoluci. Evoluční nauka je od Darwinových dob využívána k útokům na křesťanství, případně na filosofický monoteismus, útok je však maskovaný jako čistě vědecká záležitost, a tedy něco nedotknutelného. Dnešní křesťan je v nebezpečí, že si problém evoluce opouzdří a nepřipustí k tělu, a to buď paušálním odporem, nebo naopak rezignovanou kapitulací. Obojí asi vyjde nastejno – s důsledkem, že „dnešní křesťanský rozum má špatné svědomí, protože je rozdělen ve dví a protože si to uvědomuje“. V angloamerické intelektuální sféře ateismus přitvrdil a jeho podložím je – jak jinak – evoluční biologie a její převládající paradigma přírodního výběru jako jediné usměrněné evoluční síly. Nemůžeme zde v plné šíři podat nárys střetnutí mezi novodarwinistickým fyzikalismem a teismem, ale chceme si aspoň ukázat, kde stojí hlavní fronty a jaká je myšlenková logika jejich konfrontace. Měl by to být skromný příspěvek k odbourávání „evolučního tabu“ v křesťanských či teistických myslích. (…)