Strach a historik

Historik Jean Delumeau je jednomyslně uznávaný díky svým studiím věnovaným různým typům strachu na Západě, které jeho disciplíně otevřely nové perspektivy, jejich přínos se však týká i jiných oborů. Každý, kdo se zajímá o svět strachů, se na tyto práce musí odvolávat. Je pravda, že i Jean Delumeau jakožto historik se obracel o radu k jiným oborům. Interdisciplinární přístup pro něj není módní heslo, ale pracovní nutnost. Vyžadují ji otázky kladené na čistě historickou dokumentaci. Historie „mentalit" se bez podobné konzultace neobejde, neboť při svém studiu kolektivních citů a chování zkoumá člověka v jeho celku. Z toho vyplývá naléhavý požadavek: informovat se u těch, kteří se z různých úhlů zabývají člověkem, ať už jsou to biologové, psychiatři, antropologové, psychoanalytici, filosofové atd. Už při vzniku svých prvních děl navázal Jean Delumeau vztah s psychiatry. Byl uspořádán společný seminář. Taková interdisciplinární spolupráce musí podle jeho názoru spočívat na vzájemném respektování hranic mezi jednotlivými obory. Jejich přestoupení může mít pro vlastní metodu podobné následky, jak tomu bylo v případě Freudovy negativní kritiky náboženství. Znamená to rovněž podstoupit riziko neopodstatněných interpretací. Některé analýzy minulosti psycho-analytického typu je obtížné vést prostě proto, že dokumentace je příliš slabá, nebo přímo kontroverzní. I když je tedy interdisciplinární přístup nezbytný, je to cesta, kterou je vhodné zkoumat s obezřetností. (...)