Stále inspirující A. P. Čechov

Současné divadlo prožívá, po půldruhé stovce let, jež letos uplynula od klasikova narození, doslova čechovovský boom. Těžko bychom hledali dobrou divadelní scénu, kde by nehráli Tři sestry, Racka, Višňový sad, občas Strýčka Váňu. Tento trend se promítá i do dramatické literatury. Čechov, nazývaný „Shakespearem dvacátého století", je nejrůznějšími způsoby parafrázován, „dopisován" desítkami autorů dramatiky ruské i světové. Čím více času jsem tomuto fenoménu věnovala, čím větší bylo množství cizojazyčných textů, jejichž autoři se otevřeně hlásí k čechovovské tradici, na mém pracovním stole, tím větší byla moje bezradnost. Klíč, který jsem nakonec zvolila při výběru autora, jehož čechovovské variace bych čtenářům ráda přiblížila, by se dal nejvýstižněji nazvat: „tam, kde bychom to nečekali". Jinými slovy, ve svém příspěvku se pokusím podívat na čechovovskou tradici z úhlu velmi neobvyklého, pohledem jedné z nejvýraznějších osobností současné literární a divadelní kultury Jihoafrické republiky, dramatičky Rezy de Wet. (...)