Srkal čaj po mužicku…

Ve slavných Hovorech s TGM popisuje prezident Masaryk, jak se snažil pochopit slovanský svět – společnost, politiku, kulturu. Tento zájem byl podle jeho vlastních slov takřka horečný – nelitoval času a námahy, pobyl v Petrohradě, Moskvě, Kyjevě i Oděse, setkal se s V. I. Lamanským, T. D. Florinským a také – s Tolstým. Pro toho ovšem příliš pochopení neměl, jeho jednání považoval za směsici přetvářky a nepochopení toho, co je v Rusku zapotřebí. Z textu vysvítá ironický přístup: Tolstoj prý seděl v panském pokoji na červeném sametu a srkal čaj po mužicku – totiž skrze kousek cukru. A co víc. Masaryk se zhrozil, když se prošel po Jasné Poljaně. Karel Čapek zachytil jeho pohoršení: „A co ten bídný život vašich sedláků? To je oproštění? Vy sic nepijete, ale kouříte cigaretu za cigaretou; když askeze, tož důsledná. Mužik žije chudě, protože je chudý, ale ne proto, aby byl asketou. A řekl jsem mu, co jsem viděl v jeho vsi, ten nepořádek, nemoci, špínu a to všechno. Pro boha dobrého, to vy nevidíte?“ (s. 88) I když je třeba Hovorům přiznat velkou dávku stylizace, podle všeho, co víme o předválečném Masarykovi a o jeho bojích s názorovými protivníky, bychom mohli připustit, že se český myslitel mohl do ruského spisovatele takovýmto nevybíravým způsobem pustit, a to i vzhledem k postojům, které učinily ruského myslitele slavným – totiž vzhledem k nauce o neodpírání zlému. (…)