Reprezantace náboženství mezi sekularizací, antiklerikalismem a ateismem

Sekularizaci, tj. zesvětštění společenského života, považuji společně s jejím záměrně proticírkevním zaměřením, tj. antiklerikalismem, za hodnotové postoje, které jsou z historického hlediska těsně spjaté s procesem modernizace. Zatímco antiklerikalismus vystupuje ostře proti církvi, ateismus již zavrhuje náboženství jako takové.  Modernizace je pro mě ambivalentní záležitostí, jež na jedné straně otevírá nové možnosti „lepšího“ života, avšak zároveň přináší i nové iluze o tom, že si „již“ umíme „se vším“ dobře poradit. V této souvislosti mě zajímá, jak se fenomény sekularizace, antiklerikalismu a ateismu promítly do jazyka reprezentace náboženství, která je obsažena v životopisných črtách jednotlivých duchovních. Vzhledem k náročnosti podniknuté analýzy jsem do této problematiky podnikl jen několik sond, jež považuji za průzkumné. Jde mi o dva soubory vybraných osobností, Národní album a Kulturní adresář ČSR, jež lze v českém kulturním kontextu považovat za více či méně směrodatné. Tím nemá být řečeno, že jiné soubory považuji za méně důležité, nýbrž jen to, že v takto chápaném přístupu spatřuji šanci, jež mi umožní formulovat alespoň dílčí teze, vůči nimž se může další bádání vymezovat. Jde mi proto především o interpretační „rozehrání“ této problematiky. (...)