REACH bude stát české firmy miliardy

REACH bude stát české firmy miliardy

Lukáš Kovanda

Žil jednou jeden truhlář, Franco se jmenoval, jenž zdědil na Sicílii prosperující dílnu. Před ním ji rozvíjel jeho otec, děd, praděd a další předci, které již nikdo nedokázal přesně spočítat. V té dílně zaměstnával zručné řemeslníky, společně vytvářeli nábytek, jehož šarmu mohl konkurovat jen ten půvabných Siciliánek. Firma po staletí rozkvétala, mafii nezajímala - pro ni byla jen malou rybkou. Jenže pak přišel REACH a...

A pohádky je konec, chtělo by se říci. Počínaje 1. červnem 2008 začíná fáze předběžné registrace v rámci mamutího programu Evropské unie s kódovým označením REACH (Registrace, Evaluace, Autorizace a případně restrikce některých CHemikálií). Co legislativa REACH znamená v praxi?

Veškeré firmy se sídlem v zemích Evropské unie, které vyrábějí nebo dovážejí chemické látky či předměty, z nichž jsou tyto látky uvolňovány, a výhradní zástupci výrobců z třetích zemí se musí povinně předregistrovat do 1. prosince letošního roku. Pakliže tak neučiní, budou nuceny odejít z byznysu, jelikož jejich podnikání bude nezákonné.

Po předregistraci bude následovat fáze registrace - ta už je zpoplatněna. Teprve poté přichází na řadu testování dané látky příslušnými orgány v autorizovaných laboratořích, jež určí míru, v jaké je substance škodlivá životnímu prostředí, a případně látku zakáže. Povolenky budou opět zpoplatněny - bude je vydávat Evropská agentura pro chemické látky, která byla zřízena speciálně pro potřeby programu REACH v Helsinkách.

Fundované odhady říkají, že český chemický průmysl přijde toto papírování spjaté s programem REACH až na deset miliard korun. Značnou zátěží bude hlavně pro malé a střední podniky, a to v celé EU - třeba i pro pomyslnou dílnu našeho Franka.

Jen si to představme. Franco, jenž byl v životě nejdále se školou v Neapoli (Sicílie je hezká, proč jezdit jinam?), bude najednou nucen čile korespondovat s jakousi agenturou v Helsinkách. Při výrobě nábytku totiž používá lepidlo, které uvolňuje látky, o nichž musí být orgán Evropské unie zpraven - jinak se Frankův staletý byznys stane trestnou činností. A co hůř, s agenturou se italsky nedomluví. Vlastně je odsouzen k tomu, aby si najal ne zrovna nejlevnější konzultantskou společnost, jež bude s Helsinkami korespondovat za něj.

Aby tedy mohl Franco dále vůbec podnikat, bude muset investovat hodně času do přípravy papírování a utratit hodně peněz za konzultace a poplatky Helsinkám, pardon, Bruselu. Bude i nadále ziskový? A konkurenceschopný? Velké společnosti, přestože jsou poplatky odstupňované, papírování spjaté s ­REACH přece jenom tolik nepocítí, neboť za ně vydají relativně mnohem nižší procento celkových prostředků.

Co REACH přinese? Těžko říci, Brusel každopádně získá výtečný přehled o tom, který podnik, firma či dílna nakládá s jakými chemickými látkami. Co dále? Řadě dotčených malých a středních podniků se ztíží živobytí, řadě poradenských firem navázaných na úřady EU naopak přibudou kšefty. Práce - kvůli helsinské agentuře - přibude euro­unijním úředníkům a přibude tedy jistě též úředníků samých. Ze dvou třetin budou živi z poplatků spojených s REACH a z jedné třetiny z rozpočtu EU.

To vše zní zase jako pohádka - teď jako ta o Kocourkovu. Bohužel, je to realita.