Proslov na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity

Vaše Magnificence, pane rektore, spectabiles, honorabiles, vážení hosté, dámy a pánové,

jsem jedním z těch lidí, kteří se znovu a znovu vracejí do Brna, i když jsem se narodil v Praze. Nejšťastnější dny svého mládí a slunečnou dobu první Československé republiky jsem strávil nehledě na to zde v Brně. Je mnoho důvodů, proč se rád procházím z Úvozu do Joštovy nebo z náměstí Svobody k hlavnímu nádraží nebo proč rád posedím u Kolbaby na kávě. Stojím dnes tady ve zvláštní chvíli radosti, pýchy, upřímné vděčnosti a pokory, abych od Masarykovy univerzity převzal titul doctor honoris causa. Vím, že je to chvíle v mém životě naplněná ojedinělým a šťastným pocitem, a rád bych vyjádřil svou vděčnost panu rektorovi, panu děkanovi, Vědecké radě Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a Vědecké radě Masarykovy univerzity a všem brněnským kolegům, kteří se na tomto rozhodnutí podíleli. (…)