Opomíjená psychoanalýza totalitarismu

Žánru antiutopické literatury vévodí Orwellův román 1984. Jak to tak bývá, po jeho vydání se objevily nejen zástupy zpravidla povrchních napodobitelů, ale i několik autorů, o nichž by se dalo říci, že skutečně „převzali štafetu“. Ale člověkem ve štafetě byl i samotný Orwell, někdy dokonce obviňovaný z příliš těsné inspirace u Aldouse Huxleyho či Jevgenije Zamjatina. Tak jako tak, „předorwellovské dystopie“ představují velmi zajímavý, ale bohužel v kulturním povědomí zároveň často „ztracený svět“. K nejvýraznějším postavám tohoto literárního území bezesporu patří švédská spisovatelka Karin Boyeová a její román Kallocain, vydaný v roce 1940, tedy osm let před Orwellem. Zcela neprávem upadl trochu v zapomnění, a čtenářské veřejnosti je skoro neznámý i u nás, byť v českém překladu Iva Železného poprvé vyšel roku 1982 v nakladatelství Svoboda v nákladu 27 000 výtisků jako zatím jediné autorčino dílo. (…)