O vyhnáních literatur a o lesku, slávě a bídě exilu a píšících exulantů

Vyhnání a také vraždění nepohodlných autorů jsou odjakživa součástí každé historie totalitárního nebo despotického režimu. Svobodný duch a svobodné slovo to měly vždycky těžké, byly - a dnes stále ještě jsou - v mnoha částech naší Země pronásledovány mnohem důsledněji a brutálněji než běžní kriminálníci, kteří jen podvádějí, kradou, přepadávají a vraždí, takže v principu v podstatě nepředstavují žádné duchovní podhoubí pro oprávněné revoluce, pro nutné převraty osvobozující podmaněný lid z jha diktátora. (...)