O Rogeru Scrutonovi osobně

Po lednovém úmrtí Sira Rogera Scrutona jsem měl několik příležitostí s vděčností připomenout v médiích, na Masarykově univerzitě i jinde jeho dílo, a především jeho význam pro konzervativní myšlení a pro naši zemi.

Když přemýšlím nad těmito řádky pro Kontexty, napadají mě osobnější vzpomínky a souvislosti. Vždyť Roger byl v posledních 35 letech v různé míře propojen s tím, co dělám. Stál v pozadí brněnské podzemní univerzity, které jsem se účastnil od jejího počátku v roce 1984 až do sametové revoluce. Tehdy byl pro mě Roger mytická postava. Věděl jsem o něm, ale neznal jsem ho osobně, protože to už nesměl jezdit do socialistického Československa. Díky podzemní univerzitě jsem si ujasnil, že jsem konzervativec, nejen ustrojením a rodinnou výbavou, ale racionálně, na základě poznání a z přesvědčení. O to více jsem se těšil na setkání s Rogerem, kterých bylo po listopadu 1989 posléze nepočítaně. Ta přátelská, plná radosti z poznávání a z filozofie se uskutečňovala především v bytech Petra Oslzlého a Miroslava „Mikina“ Pospíšila, kde se ostatně předtím odehrávaly i přednášky podzemní univerzity.

Na Masarykově univerzitě jsem se snažil vybudovat politologii a jedna z prvních knih, kterou jsme vůbec měli v češtině k dispozici, byl Scrutonův Slovník politického myšlení. Při Rogerových návštěvách Brna jsem ho často požádal o přednášku pro naše studenty. Nikdy neodmítl. Přednášel česky, náš jazyk se naučil, aby nám lépe rozuměl. Bylo to důležité, znalost angličtiny byla tehdy velmi slabá, přednášky profesora Scrutona měly velký význam. Nemluvil ale jen o politice, právním státu a institucích, ale třeba i o tom, jak má vypadat kvalitní univerzita. (…)