O svobodě u starých Řeků a Římanů ve srovnání se svobodou v moderní době

Henri-Benjamin Constant de Rebecque (1767-1830) patří v současnosti - vedle Alexise de Tocquevilla - k nejčtenějším francouzským myslitelům 19. století. Patřil k liberálním politikům, jejichž činnost vrcholila v době postnapoleonské, tedy v éře restaurace. Constant jako poslanec i spisovatel k ní přispěl svými úvahami o Francouzské revoluci, o politických filozofech, kteří ji připravovali (Jean-Jacques Rousseau), o vztahu mezi starověkou a moderní demokracií, o vztahu mezi kontinentálním a ostrovním pojetím konstitučního života a samozřejmě o svobodě. Jako většina autorů jeho doby měl univerzální zájmy - jeho román Adolphe (1816) byl srovnáván s díly Chateaubriandovými a díly Mme de Staël, kterou ostatně velmi dobře znal. Constantův význam ocenili v novější době autoři jako François Furet, Marcel Gauchet nebo Denis Wood. Přinášíme jednu z jeho zásadních úvah. (...)