Bílá kniha církve s černou kapitolou. 20 let svobody 1989–2009

  V půlce února získala na podzim vydaná Bílá kniha církve s černou kapitolou novou dimenzi. Jeden z jejích dvou autorů - Dominik Duka - byl totiž jmenován pražským arcibiskupem, s kterýmžto titulem se historicky pojí titul primase českého - titul veskrze symbolický, v obou hlavních významech toho slova.Kniha vyvolala řadu očekávání, a to i bez Dukova svatovojtěšského nástupnictví. Jako bílá kniha bývají nazývány bilanční dokumenty shrnující stávající situaci a poskytující střednědobý výhled do budoucna. Dukova a Badalova Bílá kniha ale pouze shrnuje, navíc bohužel v řadě oblastí spíše povrchně. Zdařile jsou pojednány kapitoly o tom, co se církvi podařilo a daří: církevní školství, působení ve zdravotnictví, hospice, armádní kaplani apod. Přesto po jejím přečtení více otázek vyvstává, než jich je zodpovězeno. Při plném respektu ke skutečnosti, že Bílá kniha je autorským pohledem dvou mužů církve, chtějí být následující odstavce spíše podnětem pro dílo (zřejmě širšího autorského kolektivu), které by bylo skutečně kritickým zhodnocením polistopadového církevního dva­cetiletí. I proto budou příští řádky obsahovat více otazníků, než je obvyklé. (…)