Český morální teolog v 1. polovině 20. století

Z kněží první poloviny 20. století pojednáme o jedné kategorii z nich, o morálních teolozích. Je na místě začít jistou metodologickou úvahou. Stojíme totiž před otázkou, jakým způsobem máme hodnotit teology minulosti. Naskýtají se tři oddělené přístupy: 1. Konstatujeme fakta, události, data, názvy a obsah spisů, ale neklademe si otázku jejich pravdivosti a správnosti. Neptáme se, zda dotyčná osoba měla pravdu, zda to, co říkala, byla pravda. To je přístup historiografa. 2. Hledáme kořeny a souvislosti autorových postojů a názorů, z čeho vycházel a čerpal, proč psal to, co psal, jak navazoval na tehdejší problematiku. To je stále ještě hledisko formální. 3. Ptáme se, zda měl dotyčný teolog pravdu, jak o ni usiloval, jak ji hledal… To je hledisko obsahové, to je hodnocení i z dnešního hlediska, z hlediska dnešního stavu teologie a církve. Nechceme-li se vzdát skutečného hodnocení daného autora, nelze postupovat jinak. Pokud nám jde o hodnocení morálních teologů a morální teologie, musíme jít touto cestou. (...)