Latinskoamerická epizoda
Latinskoamerická epizoda
Pětačtyřicet let poté, co si Evropané uvědomili, že na polokouli, které začali říkat „západní", existuje cosi, co později dostalo jméno „Latinská Amerika", projevil papež Pavel III. (v čele církve v letech 1534-1549) zájem o osud tamních domorodců. Roku 1537 vydal papežskou bulu, v níž psal: „Indiáni, podobně jako kdokoli jiný, nesmí být žádným způsobem zbavováni svobody nebo majetku (přestože nevyznávají náboženství Ježíše Krista), nýbrž musí mít možnost ho svobodně a oprávněně užívat." V tu dobu ale byly již miliony indiánů zbaveny svobody, majetku, ba i života. To byl důsledek výprav španělských a portugalských dobyvatelů, kteří se do Ameriky plavili pod vlajkami nesoucími symboly katolického křesťanství. Podle většiny odhadů do roku 1550 zemřelo nebo bylo zabito devadesát procent domorodého obyvatelstva. (...)