Neopouštějící samota

Básník a katolický kněz František Daniel Merth (1915–1995) se narodil v Jindřichově Hradci do skrovných poměrů – otec pracoval jako řemeslník a až později si rodiče zařídili obchod s ovocem a zeleninou. Po maturitě studoval na Masarykově univerzitě v Brně romanistiku a bohemistiku, zde se také seznámil s historikem Zdeňkem Kalistou, jenž začínal ve dvacátých letech jako básník v poetistickém hnutí a jenž mu byl oporou v důležitých osobních rozhodnutích. Po duchovní krizi a proměně smýšlení vstoupil F. D. Merth ve druhé půli třicátých let do českobudějovického semináře, vysvěcen na kněze byl uprostřed světové války v roce 1942. Začátky jeho kněžského působení jsou spjaty s Pelhřimovem. Po únoru 1948 byl zatčen za protistátní činnost, uvězněn a smýkán po různých „nápravných“ vězeňských zařízeních. Po propuštění z vězení na podzim roku 1953 a po brigádě v dolech se vrátil do Jindřichova Hradce, kde po léta pracoval jako dělník. Do kněžské služby se vrátil v roce 1968, od roku 1972 až do své smrti působil jako duchovní správce v poutním místě Strašín na Klatovsku. Své sbírky většinou publikoval jako zpola soukromé sešity nebo se zachovaly ve strojopise. U řady jeho básní jsme v pokušení si jej představit, jak vyhlédne z okna nebo vystoupí na práh domu a zeptá se kolemjdoucích: Jaké máme teď tisíciletí? (Tak charakterizuje nadčasovost děl některých svých kolegů Marina Cvetajevová.) Přitom nežil v žádné věži ze slonoviny, spíše opak je pravdou. A jeho v duchu ukotvená poezie má své kořeny a filiace v moderních básnických směrech. Přirovnáme-li základní tah přítomný v jeho verších k říčnímu proudu, jde o dolní tok blízko samotného ústí, kde pohyb vod jako by přecházel v trvání. K tomu je zapotřebí odstupu, samoty, „neopouštějící samoty“, jak se vyjádřil sám básník. Obrazy se v jeho básních také nevrší běžnou asociativní cestou, ale vyjevují se ve zmíněném trvání jako ve vývojce, rozsáhlejší texty se často pohybují v rozhraní poezie a duchovní meditace. Souhrnného kritického vydání se jeho básně dočkaly až čtvrtstoletí po jeho smrti, ve skvostném redakčním zpracování Antonína Petruželky, Kristýny Merthové a Václava Touchy. Ve dvou obsáhlých svazcích je pod názvem Sbírky básní I. a II. vydalo nakladatelství Triáda (vročení 2020). (…)
(Výběr básní a medailon autora připravil Josef Mlejnek.)