Józef Czapski

V nakladatelství Academia vyšla na jaře kniha Józefa Czapského V nelidské zemi. Jde o autora u nás téměř neznámého: pomineme-li časopisecké pub­likace jeho textů (Souvislosti, Střední Evropa), jde o jeho první knižní titul vydaný v češtině. Polský malíř, spisovatel a kritik, ale také voják – účastník dvou světových válek – Józef Czapski se přitom narodil 3. dubna 1896 v Praze na Malé Straně a svou rodovou genealogií i životním příběhem představuje typický středoevropský osud. Jeho matka Josefina pocházela z děčínské větve Thun-Hohensteinů a syn po ní zřejmě zdědil múzické vlohy. Z obdivu k utlačovanému polskému národu se v mládí rozhodla, že se provdá za Poláka, což se také stalo. S hrabětem Jerzym Hutten-Czapským přivedli na svět pět dcer a dva syny. Zemřela mladá, v pouhých šestatřiceti letech. Józef o své matce tvrdí, že byla napůl Rakušanka a napůl Češka: o tom, že byla také českou zemskou vlastenkou, svědčí mimo jiné fakt, že děti Hutten-Czapských učila zpívat českou hymnu dcera Františka Škroupa, jejich učitelka hudby. V Praze ­ovšem Józef naposledy žil jako tříleté dítě a mládí strávil v rodovém sídle svého otce v Prilukách u Minsku (dnešní Bělorusko). V mládí se učil cizím jazykům, intenzivně se seznamoval s díly světové literatury. Byl všestranně múzicky nadaný, toužil po dráze klavírního virtuosa, rozhodnutí stát se malířem přišlo později. Učarovali mu ruští klasikové Dostojevskij, Tolstoj nebo Rozanov, z polských autorů to byli romantikové a především Cyprian Norwid, kterého často cituje. Gymnázium navštěvoval v Petrohradě, kde také v roce 1917 rok studoval na právnické fakultě. Po vzniku druhé Rzeczypospolité v roce 1918 se Józef a jeho sestra Marie zřekli šlechtického titulu, ale příslušnost ke šlechtickému stavu mu později patrně zachránila život. V roce 1920 se jako poručík jízdy účastnil polsko-bolševické války. V meziválečném období studoval na Akademii krásných umění v Krakově, ve studiu malířství pokračoval v letech 1924–1931 v Paříži. Bezprostředním podnětem k napsání eseje Ztracený ráj Pierra Bonnarda byla smrt francouzského malíře v roce 1947. Neomezuje se však pouze na zprávu o životě a díle velkého umělce, hovoří v něm v širších souvislostech o jeho vlivu na polskou výtvarnou meziválečnou „přední hlídku“ – Bonnard byl přítelem polského malíře Józefa Pankiewicze, profesora krakovské akademie, v jehož ateliéru studovala skupina mladých malířů, která si říkala kapisté a která se dobrodružně vydala právě do Paříže. Józef Czapski byl jedním z nich. Původně plánovaný šestitýdenní studijní pobyt v Paříži se protáhl na sedm let! (…)