Obce a kraje na křižovatce

Jednou ze zvláštností veřejné debaty v Česku je, že nejsme zvyklí věnovat pozornost systémovým otázkám uspořádání státu. Jako by rozhodujícím předpokladem kvality správy státu a v něm obsažených územních celků bylo samo o sobě konkrétní personální obsazení, osobní vlastnosti a schopnosti jednotlivých volených představitelů a úředníků. Strukturální předpoklady jejich působení vesměs bývají stranou diskuse. A právě to nám v řadě případů znesnadňuje porozumět podstatě problémů, včetně toho, proč je vlastně fungování mechanismů českého státu a veřejné správy tak ­„dýchavičné“, jak to vcelku přiléhavě pojmenoval Stanislav Balík. Pojďme se proto ­podívat na některé zásadní otázky týkající se územních samosprávných celků, tedy obcí a krajů, a jejich vztahu se státem. (…)