Takové ticho už dlouho nebude…
Takové ticho už dlouho nebude…
Na následujících stránkách najdou čtenáři několik zatím nepublikovaných milostných dopisů Bohdana Chudoby (1909–1982), syna spoluzakladatele Masarykovy univerzity Františka Chudoby, významného českého historika, politika, filozofa a autora pohádek. Listy byly určeny jeho snoubence Evě Tomancové.
Bohdan se s Evou seznámil v předúnorové době, která pro něj byla značně hektická. Talentovaný Bohdan Chudoba psal v té době historické práce, pokoušel se o habilitaci na Filozofické fakultě v Brně, redigoval kulturně-společenské časopisy a současně do nich psal, politicky agitoval za nesocialistické proudy v Lidové straně, zastupoval tuto stranu v parlamentě a předsedal lidoveckému mládežnickému hnutí, což mimo jiné znamenalo neustálé cesty z Brna do Prahy a zpět. A k tomu se ještě stačil zamilovat do mladé dívky a intenzivně prožívat vzájemný vztah. V této době ještě málokdo viděl v Chudobovi člověka, jakým se jevil později v madridském exilu. Všichni, kdo ho v této době znali, hovoří o vášnivém bojovníkovi, velmi aktivním, bystrém a pohotovém polemikovi, nesmírně inteligentním a oblíbeném glosátorovi veřejného dění, obhájci katolické věci v její ortodoxní podobě.
Jeho dochovaná korespondence z doby před únorem 1948, který zamíchal osudy obou protagonistů, Bohdana a Evy, vydává křehké svědectví o jejich vztahu, o mužské schopnosti formulovat vyznání lásky. Pronikají však do nich i tóny jiné, zlověstné. Stmívalo se a Bohdan Chudoba jako by tušil, jak obtížné budou životní příběhy budoucích manželů a jak těžké časy čekají jeho milovanou českou zemi. (jh)
Objednejte si předplatné časopisu za zvýhodněnou cenu.