Neviditelní senioři a jejich každodennost

Čtvrtý věk představuje specifické životní období charakteristické velkou mírou nejistoty. Jde o dobu vysokého stáří spojeného s disabilitou. Nejisté je, zda se člověk ve čtvrtém věku vůbec ocitne, kdy do něj vstoupí, jak dlouho bude trvat i jakou konkrétní podobu bude mít. Nejistota provází i každodennost a vyhlídky do budoucnosti. Další výraznou charakteristickou čtvrtého věku je jeho neviditelnost. Lidé ve čtvrtém věku výrazně omezili svou mobilitu a svůj domov opouštějí jen zřídka. Nejistota v kombinaci s neviditelností a potřebou péče vytvářejí podobu čtvrtého věku, kterému je lepší se vyhnout. Zdroj strachu a „jinakosti“ disabilních seniorů.

Kniha se podobám čtvrtého věku věnuje z perspektivy samotných seniorů v této životní etapě. Na základě opakovaných rozhovorů s lidmi ve čtvrtém věku žijících v domácnostech a domovech pro seniory a pozorování v domácnostech při návštěvách pečovatelky dokládá značnou heterogenitu podoby čtvrtého věku. Soustředí se na bílá místa čtvrtého věku, konkrétně na možnosti aktérského jednání, způsob trávení dne a sociální vazby. Individuální rozdíly prohlubované v předchozích životních obdobích ještě zvyšuje různá míra a podoba disability. Pro seniory ve čtvrtém věku má jejich „čtvrtověkost“ velmi odlišné dopady na prožívání každodenního života stejně jako na možnosti jejich aktérství a pocit autonomie. Jedná se o výraznou variabilitu zkušeností, kde podoba disability je jen rámcem, nikoliv formátorem podoby stárnutí.