Polibek na cestu
Polibek na cestu
Což takhle psát o básnících barev, o lyrické náladě krajinomaleb či o zrcadle duše? Spojil bych zadání představit „své oblíbené básníky“ s mým profesním zaměřením historika výtvarného umění. Jenže u redakce by to stejně neprošlo a já se vlastně docela těším, že se mohu rozepsat o něčem, co je pro mě jen zdrojem potěšení, a nikoli i předmětem odborných výzkumů. Báseň je polibek věčnosti na všední cestu životem. Když přestávám být schopen vnímat básně, když se mi řádky míhají před očima, aniž by ve mně rezonovaly, je to známkou alarmující otupělosti, s níž se musí něco dělat. Uklidnit se, nemyslet na starosti, a naopak se soustředit na ohromující a omamné poselství poezie. (…)
Objednejte si předplatné časopisu za zvýhodněnou cenu.