„Obdivuji se přírodě, její dokonalosti a její proměnlivosti“

Adolf Rossi patří k zajímavým a dosud opomíjeným osobnostem československé amatérské fotografie (obr. 1). Za svého života se totiž do fotografické komunity příliš nezačlenil, a jeho tvorba tak měla spíše privátní ráz. Rossi své fotografie pořizoval především pro vlastní potěšení, domácím výstavám a jiným formám konfrontace vlastního díla se spíše vyhýbal. Inspiraci povětšinou nehledal při rozhovorech s kolegy z branže nebo při návštěvách výstav, ale nejčastěji ve fotografických časopisech či knihách a především pak v katalozích mezinárodních fotografických salonů, které obesílal s nevídanou intenzitou a zápalem. Zde, pod rouškou určité anonymity, svá díla konfrontoval s pracemi ostatních autorů z různých konců světa a dosáhl velkých úspěchů. (…)