Sto let od vzniku Československa – kontinuita v diskontinuitě?

Co 28. říjen 1918 skutečně znamenal pro český a slovenský národ, co přetrvalo a co se v průběhu věku ztratilo, a jaké poselství pro nás toto výročí má? Ne, cílem tohoto článku není řešit konkrétní velké historické události podzimu 1918, v tom lze čtenáře odkázat na početnou literaturu.
Pojďme společně uvažovat nad tím, co se stalo s pilíři, na nichž stál poříjnový vývoj – zda přetrvaly a staly se trvalou součástí české společnosti a politiky, či zda se staly jen prchavou zkušeností. Přemýšlejme také nad otázkou, do jaké míry šlo o skutečný zvrat – dobově se mluvilo přímo o převratu roku 1918 – a do jaké míry znamenal pouze vnějškové přebarvení a pokračování dřívějších trendů. A co bylo dál? Dobře víme, že se československý a český vývoj ve 20. století vyznačoval hlubokými cézurami – jde v nich přesto nalézat nějaké prvky kontinuity?
Jak uvádí Jan Holzer v knize Politický systém českých zemí 1848–1989, první československá republika byla vystavěna na čtyřech pilířích – republikánství, sociálním radikalismu, antikatolicismu a čechoslovakismu. Co nám z nich zůstalo? (…)