Hagia Sofia a střet civilizací

„Kdyby byl svět jedním státem, měl by mít za hlavní město Konstantinopol,“ pronesl prý Napoleon Bonaparte. Autenticita podobných výroků se samozřejmě prověřuje velmi obtížně, nicméně tento je natolik pravdivý, že by se vůbec nešlo divit tomu, kdyby byl připsán zrovna Napoleonovi. Konstantinopol (česky Cařihrad), dnes Istanbul, se jednak přímo fyzicky rozkládá mezi Evropou a Asií, jednak se v jeho historii odrážejí podstatné proudy světových dějin. Byl metropolí tří významných říší – římské, byzantské i osmanské. A sídlí v něm Boží Moudrost. Tedy, přesněji řečeno, chrám Boží Moudrosti (Hagia Sofia), který však nyní neslouží žádnému náboženství, poněvadž se z něj stalo sekularizované muzeum. Ovšem zdá se, že uvedený „neutrální status“ začíná vadit rostoucímu počtu lidí. A vůbec, současný svět se čím dál tím více jeví jako místo „střetu civilizací“ či jako bitevní pole mezi západní civilizací a „středověkým“ islámem. Svatyně se tak, obrazně řečeno, vrací na scénu geopolitiky. V metaforickém smyslu různých propracovaných modelů (výkladů) světa a vesmíru, které určité skupiny (národy, státy, širší celky) vyznávají, jimž věří, které jim poskytují jakýsi generální návod k jednání a zároveň odůvodňují a ospravedlňují jejich kroky. (…)