Přátelství Jakuba Demla

V Archivu Masarykovy univerzity se dochovalo několik dopisů spisovatele Jakuba Demla Františku Chudobovi. Listy z počátku dvacátých let 20. století předznamenávají jejich dlouhotrvající přátelství. Uvádíme dva příklady, v nichž se Deml Chudobovi svěřuje se svými starostmi ohledně stavby tasovského domu. (red.)

Tasov, Morava (došlo 25/4 1921)

Milý pane profesore,

taková nyní jest moje adresa. Vaše sestřička Marie už zase chodí, tak mi psala. Tam u Bezděze upadl jsem mezi lotry a jsem rád, že jsem odtud vyvázl, jen těch peněz je mi líto, které jsem utratil za stěhování! Jsem ustěhován. Od roku 1919 do 1921 stálo mne stěhování hodně přes 15.000 K. Z té příčiny hodlám si v Tasově postaviti chaloupku a už vyjednávám se starostou Vrbou z Kamennýho, aby mně prodal 2 měřice půdy na samém břehu řeky Oslavy, hned za mostem u Jelínkova mlýna, je to 15 minut od Tasova. Už také jsem si nakoupil stavebního dříví a krytinu a barvy. V Praze byl jsem od začátku února do 9. dubna, byl jsem několikrát u přítele Šaldy a dle jeho řeči soudím, že Vašeho dopisu nedostal. Ten kanál mezi Anglií a Hamburkem jistě pohltil i onen Váš list, ve kterém Jste mi poslal oněch 80 K. Myslím tedy, že samo Nebe Vás upozorňuje, abyste mi peněz nedával, beztoho mně „nejsou nic platny“. Také trochu stůňu, celých 6 neděl musím užívat medicíny proti srdeční vadě, mám vyhlídku, že nebudu dlouho nemocen, až konečně ulehnu: bez trestu se člověk tolikrát nestěhuje, i struny se trhají a jsou z lepších střev než moje nervy.

Abyste trochu viděl, jak se se mnou zachází: Prof. Josef Holý z Brna letos v únoru mne požádal a pozval, abych vstoupil do Kola moravských spisovatelů, řka ve svém listě, že je (nějakou tu deputaci) k tomu vyzval Otokar Březina, který prý také do Kola vstoupil. A poněvadž usiluji dělati vše, k čemu mne ponouká O. Březina, napsal a odpověděl jsem Prof. Holému, že tedy vstupuji do Kola. Potom četlo se ve všech význačných žurnálech českých oficielní oznámení: „Do moravského Kola spisovatelů vstoupili: Otokar Březina, Al. Mrštík, Petr Bezruč.“ O mně ani muk. Za 14 dní na to dostal jsem lístek korrespondenční od Prof. Holého: „Byl jste přijat za člena morav. Kola spisovatelů.“ – Za mne se páni z Kola před veřejností styděli. Demokracie! Republika! A takovýchto kopanců a poct dostává se mi na každém kroku a když se ohradím: jsem člověk nesnášenlivý… Podobně letos udělal se rozdíl mezi mnou a Jiřím Mahenem, když mně Opava nabídla místo zem. knihovníka – o tom jindy.

Vděčně Váš Jakub Deml