Lid ztratil vliv na politiku

Lid ztratil vliv na politiku

Rozhovor s Dariuszem Karłowiczem
Michał Płociński

Dariusz Karłowicz (1964), současný polský filosof, vysokoškolský pedagog a publicista, je šéfredaktorem filosofického periodika Teologia Polityczna, pravidelně spolupracuje s polskou státní televizí a přispívá fejetony do pravicového týdeníku W Sieci. Kniha Vrcholný paradox smrti vyšla v roce 2007 ve druhém vydání v nakladatelství Fronda, letos ji v anglickém překladu (The Archparadox of Death: Martyrdom as a Philosophical Category) vydalo švýcarské nakladatelství Petera Langa v Bernu. Hodny pozornosti jsou i další jeho knihy Konec Konstantinova snu (2005) nebo Sokrates a jiní světci (2005).

 

 

Liberální demokracie v podobě, v jaké je dnes známa v Evropě, vznikla po druhé světové válce. Co způsobilo, že má právě tuto a ne jinou podobu?

Rozhodla o tom pochopitelně celá řada faktorů, ale na první místo bych postavil určitou zásadní obavu z opakování událostí roku 1933, kdy v demokratických podmínkách došlo v Německu k předání moci Hitlerovi. Jde skutečně o fundamentální obavu, která v obrovské míře rozhodla o podobě politického uspořádání poválečné Evropy. Obava jeho původců navazuje na politické intuice Platona, jenž v osmé knize Ústavy jako první analyzoval příčiny a mechanismus proměny demokracie v tyranii. Ve světle této analýzy je základním problémem demokratického zřízení vnitřní napětí mezi elementem svobody, který tvoří podstatu demokracie, a elementem spravedlnosti, který se projevuje v různých formách poslušnosti zákonům. Paradox spočívá v tom, že k přechodu k tyranii vůbec nedochází zhroucením principu svobody lidu, ale dochází k němu na základě jeho úplného naplnění. Jak konstatuje Aristoteles v Politice, demokracie a tyranie jsou protivníci mající mnoho společného, neboť „krajní podobou demokracie je právě tyranie“. Události roku 1933 by v tomto smyslu bylo možné charakterizovat jako krajní podobu demokracie, jako její zradikalizování. Lid využil své svobody k tomu, aby se o ni připravil. Z toho důvodu tvůrci poválečného uspořádání Evropy kladli velký důraz na aspekty demokracie spojené se spravedlností a také, což z toho vyplývá, se zákony, s právem.

(…)

 

Přeložil Josef Mlejnek