Krvavě rudá na mé sebevražedné paletě

George Grosz (1893-1959) nebyl sympatickým a milým člověkem a popravdě se jím ani nesnažil být. Jeho pohled na lidstvo a jím obývaný svět byl silně negativní. „Lidi jsou svině," napsal o své zkušenosti z doby kolem první světové války. „Povídačky o etice jsou podvod pro hlupáčky. Život nemá žádný jiný smysl než ukájet svůj hlad po potravě a ženách. Duše neexistuje. Hlavní věc je mít všechno potřebné." Jeho texty, dopisy i knižně vydaná autobiografie jsou stejně cynické a sžíravé jako jeho kresby, grafiky a obrazy, v nichž před nás staví syrovou vizuální kroniku hroutícího se vilémovského Německa a na jeho troskách vzniklé nestabilní výmarské republiky. (...)